Varování: Nechte Šumavu být: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Dřevo pokácené orkánem Kyrill by se mělo prý nechat ležet ladem

Co se stromy, které polámal nedávný orkán Kyrill? Dvacet vědeckých pracovníku univerzit a ústavů Akademie věd doporučuje, aby se dřevo z prvních zón šumavského národního parku nechalo ležet a netěžilo. Sanovat radí odborníci pouze ty stromy, které vítr zlámal až ve druhých zónách, tedy v místech, kde se smí kácet. Svá tvrzení opírají o výsledky vědeckých studii o podobných událostech v sousedním národním parku Bavorský les či v Tatrách. Stanovisko již vědci rozeslali ministrům životního prostředí a zemědělství i hejtmanům Jihočeského kraje a Plzeňského kraje. Reagují v něm na diskusi, jež se po orkánu rozpoutala právě okolo likvidace popadaných stromu v šumavském parku. Zatímco jeho správci jsou pro úklid stromu z druhých zón, aby zabránili šíření kůrovce, ekologové chtějí nechat dřevo ležet.

Přirozený proces

Podle vědců jsou vichřice a následné polomy spojené i s přemnožením kůrovce součásti přirozených lesních procesu. Naznačují, že vyhrocená debata se vede zatím jen ohledně kůrovcové kalamity. Nezabývá se tedy podstatou - přirozeným vývojem lesa, jehož zachování je účelem národních přírodních rezervaci a prvních zón národních parků. „Proto zde takové události nezakládají žádný důvod k likvidaci následku vichřice s využitím těžké techniky a vyklizením dřevní hmoty,“ píše se ve stanovisku. Kácením podle nich vznikají v nejcennějších oblastech Šumavy rozsáhlé holiny, které otevírají cestu větru a přispívají k vyvracení a lámání dalšího porostu. Těžit by se mělo jen dřevo ze druhých zón a pouze z nich, pokud nejsou navrženy výhledově do první zóny nebo jako bezzásahové. Odborníci nedoporučuji ani loupaní kůry z popadaných stromů v prvních zónách. „ Jejich doporučení mají reálný podklad, jsou bezesporu přínosem. Vyžaduje to však celospolečenskou i politickou podporu. Co se týká navrhovaných nových zón, ty ještě nejsou schváleny,“ uvedl ředitel šumavského národního parku Alois Pavlíčko. Vědci navrhuji, aby ministerstvo životního prostředí připravilo pro lesy v národních parcích, rezervacích a chráněných oblastech jednotné pokyny pro hospodaření v nich. „Tato území mají jiné poslání než lesy hospodářské, a jejich management by tedy měl respektovat především zájmy ochrany přírody,“ dodávají ve svém vyjádření odborníci. Větrná smršť v parku pokácela na 687.000 metrů krychlových dřeva, těžaři už zlikvidovali kolem jedenácti procent polomů. Práce začaly před více než měsícem. Správci parku předpokládají, že tímto tempem zvládnou následky kalamity odstranit zhruba do července, tedy kritické doby pro kůrovce. Národní park Šumava se rozkládá na 68.064 hektarech.

Lesy zabírají téměř 50.000 hektarů.