Schyluje se k další kalamitě, I.: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:47

K probíhajíci diskusi o Národním parku Šumava a k clankum v tisku ze dne 3.8. A 16.8. 2007 je potřebné uvest, že současny stav nelze podcenovat. Zpracovaval jsem odborny znalecky posudek v roce 2000 pro oblast Plesneho jezera a Trojmezné a letos v lednu pro oblast Pramenů Vltavy. V obou případech se prokazalo, že z nežpracovaneho kůrovcového dřeva, že stojících stromu i z polomů se kůrovec rozmnozil z roku 1999 na rok 2000 na Trojmezné 5,8 krat, u Pramenů Vltavy z roku 2003 na rok 2005 na 25 nasobek. Pokud národní park ponecha podle svého programu nežpracované množství polomů v množství 133 000 metrukubických, hrozí během příštích několika let rozsahla devastace šumavských hřebenu, která povede k uhynu dalších velkých ploch lesa a tím k odkryti horských hřebenu, k dalšímu ohrožení větrem, k narušení hydrických poměru, ke zhoršení filtracnich ucinku lesa na cistotu ovzdusi, k vyšší erozi vodnich toku, ke zvysení teploty na hřebenech a rozkladu urodneho humusu. Při velkých odlesnených plochách je ohrožena obnova lesa a zhorši se podstatne přístupnost pro turisty.

To může vest ke zhoršení přírodních a klimatických poměru i za hranicemi parku. Pro veřejnost i odborníky je nepochopitelne, proč MZP pripustilo znicení šumavských starých lesu a proč tím narusilo přírodní poměry i typicky vzhled šumavské krajiny, ackoliv mu to vladni nařízení c. 163/91 Sb vyslovne ulozilo.

Ivo Vicena, soudní znalec a specialista pro ochranu lesa