Šumava otevře „zakázaná“ místa: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:47

Redaktor MF DNES se dostal do dosud uzavřene zóny národního parku. Správci Šumavy zde chtějí provazet turisty

Modrava - Divoka a lidem dosud nepřístupna příroda se zanedlouho otevře na Šumavě. její návštěvníci tak poznaji místa, kvůli nimz je národní park svetove jedinecny.

„Lidé nemohou získat k šumavské přírodě vztah, když před nimi ty nejcennější části parku zavreme,“ naznacuje jeho nový ředitel František Krejčí cestu, kudy by se měl rozvoj chráněných části Šumavy ubirat. MF DNES tak jako první nahledla do nového projektu, který veřejnosti zanedlouho předlozi Správa Národního parku Šumava.

Krejčí odmítá své předchudce kritizovat, nabízí nicméně zcela odlisnou koncepci rozvoje chráněných části Šumavy. A už o poznani zdrzenliveji dodává: „S jinými představami o rozvoji Šumavy souvisi i prichod nových lidi.“

S botanikem do tundry

A jak to uvnitř tohoto „zeleného trezoru“ vypada? Vysledek celodenního putovani dosud uzavřenými zónami parku je jednoznacny: nejezdete za panenskou divočinou do Skandinavie či Kanady, pockejte si na otevření Šumavy. Rokytska či Modravska slat nabizeji navíc natolik ojedinela místa, že jsou misty srovnatelna se skandinavskými či zaoceanskými rezervacemi. V te šumavské pak budou skupiny turistů doprovazet vyskolení průvodci, kteří lidem vysvetli, jak se téměř netknute části přírody v minulosti vyvijely či jake byly důsledky postupněho osidlovani dříve těžko proniknutelných šumavských hvozdu. „Turisté si budou moci určit, jakeho průvodce vlastně chtějí. Zda botanika, zoologa, ekologa, geologa nebo znalce na historii osidlení Šumavy. Dosud uzavřene oblasti nejen uvidí, navíc jim budou i rozumet,“ vysvětluje ředitel Krejčí.

Mrtvy, nebo zivy les?

Stojime uprostřed ještě nedávno mrtveho lesa, k jehoz zkaze prispel kůrovec. Správa parku se však i přes katastroficky pohled na suché smrky rozhodla, že to necha na přírodě. Dnes mrtvy les oziva. Suché stromy slouzi nove vegetaci jako zdroj důležitých zivin a castecne i ochrany před sluncem. A hlavně: těžbou nebyl narušen životne důležity vodní režim pudy: praminky potucku nevyschly, protože nebyly rozjezdeny, čímž půda i pro nový les zachovava dostatek vlahy.

„Pohled na umírajíci stromy může nekoho odpuzovat či dokonce poburovat. Ale tím, že necháváme přírodu sobe same, ji vracime do původní podoby. já se naopak právě v takové přírodě citim dobre a odpocinu si v ni,“ říká František Krejčí.

Uznava však, že i kvůli pohledu na umíráni státných stromu vypadá takový les drsne a občas i nebezpečne. Ale do pravých uhlu vytěženy, zpracovany a nove osazeny les prý jen malokomu něco rekne. Tury do lidmi dosud jen minimálně dotcených části Šumavy jsou zajimave bez ohledu na počasí. Kouzlo horské přírody prý vynika naopak právě při mlzných oparech, nizkých mracich, dokonce i v desti. Kvalitní boty či vodu odpuzující bunda s kalhotami pak jsou tady podminkou.

Rezervace bez sikany

I když vedení parku nehodla slevovat z ochranarských kriterii, která umoznuji vznik nových staveb jen v presne odůvodnených případech, zároveň mu záleží na tom, aby Šumava pritahovala novými napady. „Vim, že je to beh na dlouhou trat, ale radi bychom se jednou provždy odstrihli od praxe, kdy správa parku měla punc organizace, která jen sikanuje lidi. Jsme tu kvůli ním i ochraně přírody. Tím jsou také dany mantinely,“ vysvětluje ředitel Krejčí. A vypravi o průvodci nad jiné kvalifikovanem, jehož odborny vyklad turistům měl podstatnou vadu. Pokaždé se stocil na jedine: lidem by navždy zákazal vstup do unikátních šumavských rezervaci. Od průvodcovství byl tento odbornik rychle odstaven.

Domy o zlatu, skle či dreve

K nove tvari Šumavy, která by měla pritahnout více turistů, patří i nove zrizovana návštěvnícka centra. To první - dřevarsky dum na Modravě - bude otevřeno v sobotu. Sesti miliony na něj prispela Evropska unie, která navrat krajiny do nekdejsi podoby a připomínani její historie považuje za jednu z priorit.

Lidé se v „dřevarskem dome“ na Modravě dozvedi vše o dreve - presněji o stromech na Šumavě. At již o původních pralesich, Schwarzenberskem kanálu, který spojuje Vltavu s Dunajem a jimž se plavilo ze Šumavy dřevo do Vidne, nebo o tom, jak odhadovat stáří stromů. Dřevomodelari si pak mohou v dilne vyrobit pod dohledem odbornika suvenyr, který jim Modravu pripomene. Drevarsky dum pamatuje kromě toho i na odpocinek a obcerstvení turistů.

Historie Šumavy je podle modravského starosty Antonína Schuberta pro návštěvníky stále velkou neznámou: „I proto jsme ten dum postavili.“

Šumava trpi podle Schuberta dodnes studenou valkou, při niz ztratila identitu. Starousedlici byli vystehovani a mnohe vesnice srovnany se zemi. Bude prý ještě nějaký čas trvat, než si lidé v Česku uvědomi její hodnotu.

Časem by tak například v Prášilech mohl vzniknout dum o vyrobe papiru na Šumavě, v Rejstejne zase o sklu (vyrabela se tam zrcadla), jinde o těžbě zlata (dobyvalo se i v Horské Kvilde), kosikarství či malbe na sklo. A počítá se i s dilnami. Podobna návštěvnícka centra prinaseji lidem zabavu a zaplni cas, když počasí ture nepreje.

Volam ještě řediteli Krejčímu kvůli upřesnení několika detailu, většinu dne ho však zaměstnava jiný projekt - „zoo program“. Chce totiž lidem ve speciálních vybezich ukázat původní zvěř Šumavy: rysa, vlka, vydru či jelena. Vždy s ohledem na místa jejich výskytu. Vlka mimochodem jeden z lesníků minuly týden u reky Kremelne zahledl.

„Turisté si urci, jakeho průvodce vlastně chtějí. Zda botanika, zoologa, ekologa, geologa či znalce osidlení.“ ředitel šumavského parku František Krejčí