Nedej se!, Likvidace kalamity v Boleticích: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:47

ČT 2, Nedej se!

Autor1:

Jsme uprostřed hlubokých lesu ve vojenském ujezdu Boletice. lesní pudu nežnicily pasy tanku, ale těžké těžební stroje, které tady likviduji následky orkánu Kyrill. Tento orkán 18. a 19. ledna 2007 uderil na území Čech a smetl několik milionu stromů. Nejvíce jich padlo v pohraničních horách.

Petr Ješátko, odborny lesní hospodar:

Neco podobneho jsem viděl v roce 1996 za ředitelovani inzenyra Zlabka v Národním parku Šumava na lesní správě Modrava. ovšem tenkrát to byla tragedie. Dnes, po 11 letech, jsem myslel, že se lesní personál chova jinak.

Mgr. Marie Vasickova, vedoucí oddelení vnějších vztahu, vojenské lesy a státky CR, s.p.:

Ve vojenském prostoru Boletice padlo na 600 tisíc kubíků dřeva, zejména v nadmorské vysce 1000 až 1200 metru. Pro představu těch 600 tisíc kubíků znamená zhruba 17 000 nakladnich aut.

Autor1:

Na zpracování kalamity se podili především těžká technika - harvestory. Takový lazebnik sibirsky v moderním pojeti výrazne zrychluje práci a do velké miry nahrazuje člověka.

Prof. Josef Fanta, Univerzita Wageningen, Univerzita Amsterdam, Nizozemi:

Ja už jsem v živote kalamit viděl hodne. V sedmdesatých letech dvě vichřice polozily jednu třetinu rozlohy Borových lesu v Holandsku. Na začátku devadesátých let vichřice Vivian ve Svycarsku, orkán Lothar v jižním Německu, v Badensku-Wurttembersku. Byl jsem se podívat, co se stalo ve východníFrancii. Ty polomy jsou si většinou velice podobne. ovšem co není podobne, je to, co s tím potom udela člověk. To, co se stalo v Boleticích, jsem teda opravdu ještě v živote neviděl. Na Západě by si žádný lesník nedovolil kalamitu zpracovat takovým způsobem. Myslím, že by se z toho měly vyvodit důsledky, protože něco takového je středoevropskému lesnictví cizi.

Autor1:

Zpracování kalamity v Boleticích probíhalo utajene až do chvile, kdy clenove Hnutí Duha navstivil Národní park Šumava, kde sledovali kalamitní těžby. Jedna skupina pronikla i do nedalekeho, po kalamitě uzavřeného vojenského ujezdu Boletice a uvidela tady malou apokalypsu.

MVDr. Jaromír Bláha, lesnicka sekce Hnutí Duha:

Zajeli jsme na tu lokalitu osobně, provedlo jsme fotodokumentaci, zjistili jsme, že dochází k tomu, že jsou rozjezdene holiny po vytěžení těch polomů, a to i v místech, kde není nezbytne, aby lesní stroje zajizdely do porostu, na lesní pudu, Kde se dalo to dříví pritahnout jenom třeba navijakem z asfaltove cesty, která vede hned vedle. Takto vzniklo více než padesát procent těch škod, které jsme zdokumentovali. tímto způsobem úplně zbytecne. Zjistili jsme erozni ryhy na přibližovacích linkách, zjistili jsme, že ty vyvazeci soupravy - harvestory nepouzivaji žádné ochrany, že jezdí přes potoky. Zjistili jsme rozjezdene potoky, více než metrove erozni ryhy a zejména po desti potom splachy pudy. Desítky tun lesní pudy šlo temi eroznimi ryhami pryc do potoku a dal do rek. Tu lesní pudu už nikdo zpatky nevrati. A lesní půda je esence, že které les roste.

Mgr. Marie Vasickova, vedoucí oddelení vnějších vztahu, vojenské lesy a státky CR, s.p.:

Vsechno musí být zpracovano do konce roku letošního. Problém je ale v tom, že jsme ve vojenském výcvikovém prostoru a práce nemohou probihat neustale, protože armada tady cvici. Cili, například v prvním pololeti letošního roku se mohlo těžit zhruba jenom ze 40 procent pracovní doby.

RNDr. Jakub Hruska, Ph.D., Geologicka sluzba, odbornik na horské ekosystémy:

Ve vojenském prostoru Boletice dochází ke sklizni toho, co tam bylo, s odpustením, zaseto, to znamená rozsáhlé smrkové monokultury, které nevydrzely napor vichřice. Teď samozřejmě je na správcích toho území, aby tu kalamitu se pokusili co nejrychleji odklidit, protože jinak tam zřejmě vznikne kůrovcová kalamita. Kurovcove kalamity jsou strasakem, který v podstatě ospravedlnuje často velmi devastacni způsoby odstraňování těch polomů. Pokud k necemu takovému v Boleticích dochází, tak je to ukol pro Inspekci životního prostředí, aby způsob, jakým těžba probíhá, sankcionovali.

Autor1:

V minulých letech tady vojenské lesy kacely každorocne v rámci plánovaných těžeb přes 100 tisíc kubíků dřeva. Po orkánu Kyrill. bylo nutno zpracovat 600 tisíc kubíků. To je sestinasobek roční těžby. Navzdory tomu vojenské lesy planuji nadále kácet přes sto tisíc kubíků dřeva ročně.

Mgr. Ivana Awadová, tiskova mluvčí, Česká inspekce životního prostředí:

My jsme zjistili při kontrole na základě podnětu Hnutí Duha, který jsme dostali v červenci, že došlo k poškození lesa s naslednou erozi hlavně ve svazitých lokalitách. Jedna se o pozemky Arnostov a Horni Plana. Zahajili jsme čtyři správní řízení o ulození sankce s firmami, které tam provadely těžbu, a tři opatření k naprave. Z toho dvě Vojenským lesům a státkum České republiky.

Mgr. Marie Vasickova, vedoucí oddelení vnějších vztahu, vojenské lesy a státky CR, s.p.:

První setrení probehlo v červenci letošního roku. Výsledkem bylo to, že pokutu dostaly některé externi firmy, které v prostoru Vojenských lesu kalamitu zpracováváji. Musim říct, že nas to velmi mrzi, protože všichni nasi pracovníci se snaží, aby kalamita byla zpracovana kvalitne, šetrne a co nejrychleji. A vrha to vlastně spatne svetlo na celou situaci.

Autor2:

Proc nebyla z vasi strany vyšší kontrola těch jednotlivých firem, které tam tu těžbu zpracováváji?

Mgr. Marie Vasickova, vedoucí oddelení vnějších vztahu, vojenské lesy a státky CR, s.p.:

Vyšší kontrola nasledovala pote. Česká inspekce životního prostředí nám ji také doporučila.

Mgr. Ivana Awwadova, tiskova mluvčí, Česká inspekce životního prostředí:

Ta situace není jednoducha. vojenské lesy se nachazeji ve velmi obtížne situaci, nicméně k zásadním chybam doslo. Nařídili jsme cetnější a důslednější kontroly firem, které tam provadeji těžbu.

Autor1:

Více než sedmdesát procent kalamity ve vojenském ujezdu zpracovávály české a moravské těžební firmy. Je nepochopitelne, proč vojenské lesy jako dobri hospodari nepohlidaly lehkovazne poskozovani pudy a nežbránily její erozi. Argumentem Vojenských lesu je rychlost, s jakou se musí kalamita zpracovat.

MVDr. Jaromír Bláha, lesnicka sekce Hnutí Duha:

Tehle namitce rozumim, nicméně lze to i při těchto ztizených podmínkách provest mnohem šetrnejším způsobem. Národní park Šumava byl v naprosto stejne situaci. I tam byla kalamita, padlo 800 tisíc kubíků dřeva, nicméně oni jednak použitím šetrných technologii, jednak tím, že zastavili provoz bezprostředne po destich, kdy to ohrožení pudy je největší, kdy ta půda je mekka a velmi nachylna k poškození, tak v Národním parku Šumava zastavili na několik dni provoz těžké techniky, tak dokázali ty škody na pude minimalizovat. Boletice jsou mimo prostor veřejnosti přístupny, takže možná jsme byli první, kdo nežvan si neceho takového vsiml. A i kdyby došlo ke zdrzení o tyden, o ctrnact dnu ve zpracování te kalamity a kůrovec z části těch polomů vyletel ven, tak to není takové škoda jako nenavratne poškození lesní pudy. Kůrovec poškodi stromy, ovšem následkem tohoto postupu, toho živelneho nasazení těžké techniky, kde bylo poskozeno obrovské množství lesní pudy, jsou škody nevratne. Tu pudu do toho lesa nikdo nevrati a ten nový les roste z te lesní pudy.

Autor1:

V několika místech jsme objevili důsledky eroze svazitých pozemku. Například u Arnostova při destich byly splaveny desítky tun zeminy na manipulacni plochy a do prikopu u silnice. V rámci asanace území pak byly nahrnuty do dlouhych valu.

Mgr. Marie Vasickova, vedoucí oddelení vnějších vztahu, vojenské lesy a státky CR, s.p.:

Poškození jsou vzhledem k rozsahu kalamity v zasade ojedinele, i když možná jednotlive pripady působi hruzostrasne na první pohled. Asanujeme prubezne a chceme veškeré těžební prostory dat do pořádku do konce letošního roku.

Autor1:

Jak vypadá v Boleticích asanace, jsme se mohli sami přesvědčit. Na poskozena místa byla navezena zemina a znicene cesty byly zakryty cerstvými smrkovými vetvemi.

RNDr. Jakub Hruska, Ph.D., Geologicka sluzba, odbornik na horské ekosystémy:

Největší problém u holosečných těžeb vznika, že dojde ke ztrate humusu, protože ten humus je odplaven, slunce ho zmineralizuje, ten humus se proste zmensi a v tom humusu je akumulovano nejvíc zivin pro nový les. To je největší problém, který vzniká při holosečne těžbě. Ztrata lesního prostředí, ztrata humusu. Co se tyce hlubsich eroznich ryh, tak pokud nejsou velkoplosne, tak v těch místech dojde k poškození a pravdepodobne tam, kde bude obnazeno podlozi, vzniknou místa, kde třeba les dlouhá desetiletí neporoste. Ale to pravdepodobne nevzniklo plosne. Nejhorší je ztrata humusu na holinach.

Autor1:

Některa plochy v Boleticích jsme nasli jako skutečne hole sece, odkud zmizely i vetve. Byly expedovany spolu s kmeny. To odporuje moderni lesnické praxi ponechávat dostatek orgánickeho materiálu v horském lese.

Autor2:

Jak budete nahrazovat ziviny, které se spolecne s dřevní hmotou odvazeji z těch ploch?

Mgr. Marie Vasickova, vedoucí oddelení vnějších vztahu, vojenské lesy a státky CR, s.p.:

Ziviny kompenzuje vysadba melioračních a zpevnujících dřevin a spad listi. Odvazime pouze část klestu z kalamitních ploch. Vyuziva se k energetickým ucelum, zejména k vytapení.

Autor2:

Ta dřevní hmota ve forme vetvi tam nikde nebyla.

Mgr. Marie Vasickova, vedoucí oddelení vnějších vztahu, vojenské lesy a státky CR, s.p.:

Ja jsme říkála, že se vetve odvazeji a netvrdim, že se z některých míst neodvazeji všechny, ale celkove se neodvazi veškerý klest.

RNDr. Jakub Hruska, Ph.D., Geologicka sluzba, odbornik na horské ekosystémy:

Pokud je odvazena veškerá hmota, to znamená včetně vetvi, viděl jsem na nějakých zaberech, že odvazeji obrovské baliky vetvi, tak to je chyba veliká, protože zvlášť ve vyšších nadmorských vyskach nad tisíc metru jsou tyto části stromu vyznamným zdrojem zivin pro ekosystém lesní, který se vlastně obnovuje castecne sám ze sebe. A pokud mu tento zdroj zivin, protože nejvíc vapniku a horciku je právě v jehlicich, takže pokud mu to odebereme, tak ten les bezpochyby v příští generaci bude stradat znacným nedostatkem zivin. A pokud tam znova bude zasazena smrková monokultura, budou se u ní projevovat symptomy, jako je zloutnuti, pomaly rust, a tak dale.

Autor1:

Koncem září probehla v Boleticích nova kontrola České inspekce životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a dalších orgánu státní správy. Zavery z této zatím největší kontroly budou znamy do konce října.

Petr Ješátko, odborny lesní hospodar:

Je paradoxem, že na Knizecim stolci se vloni konal seminář obnova horských smrčin. Byla tam rada odborníků a garantem byl bývaly ředitel národního parku inzenyr Ivan Zlabek. V loňskem roce tam bylo podstatne snizeno zakmenení a když jsme odjizdeli z Boletic, tak jsem říkál, že tato tragedie nastane. Bohužel, nevedel jsem kdy, jako to nevedel nikdo, ale dala se předpokládát.

MVDr. Jaromír Bláha, lesnicka sekce Hnutí Duha:

Kdyz jsem v tom boletickem prostoru byli, tak jsme si vsimli, že většina velkých polomů navazuje na nějaké holiny, které vznikly předchozi těžbou. Cili, ty porosty byly otevřene větru nerozumným umistením předchozich těžeb a vytvořením holin. My jsme pozadali vojenské lesy a státky, aby nám poskytly informace o vysi těžeb na jednotlivých lokalitách. Ale vojenské lesy a státky, ackoli je to státní podnik a je povinen informace poskytovat, nám tyto informace odmitly poskytnout.

Autor1:

Po orkánu Kyrill byl celý vojenský prostor z bezpečnostních důvodu uzavřen. Nebyt nelegalního vstupu clenu Hnutí Duha a podnětu médiím, o způsobu likvidace kalamity by se nikdo nedozvedel.

Prof. Josef Fanta, Univerzita Wageningen, Univerzita Amsterdam, Nizozemi:

Charakteristickým rysem českého lesnictví je stagnace a mlcení. Prolomit se to dá jedine tím, že se otevře diskuze. Demokraticka diskuze, ve které lesníci v provozu i v řízení budou mít možnost říct a konfrontovat svoje názory. A te diskuze by se měla zúčastnit i veřejnost. dobrým nastupem k takové diskuzi by mohla být druha verze národního lesnického programu. Ten národní lesnicky program je prvním dokumentem, na jehoz sestavení se podílely nevládní organizace, ministerstvo životního prostředí, veřejnost, já taky například, ponevadz já jsem veřejnost a vim, že les je věc veřejna. A i lesnictví je věc veřejna.

Ing. Vladimír Dolejsky, PhD., vyrobne technicky ředitel, Státní lesy ČR, s.p.:

Národní lesnicky program vznikal v pracovní skupine expertu a specialistů po roce 2005 anyní je ve fazi, kdy ho posuzuji příslušna ministerstva. Pokud bude schvalen a prijat, tak se podle tohoto dokument bude hospodařit v českých lesích do roku 2013. To, co prinasi Národní lesnicky program, je hlavně v tom piliri ekologickem potvrzení a prihlasení se ke všem protokolum v oblasti ekologie a ochrany přírody, které byly prijaty v Evropě a ve svete. Co to pro nas lesniky znamena? Samozřejmě hlavně to, že chceme pracovat s biomasou a nenarusovat kolobeh zivin, že chceme zvyšovat podíl listnacu a jedle, že chceme dojit k souladu mezi hospodařením v lesích a provozovanou myslivosti.

RNDr. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí:

Ja vidím naději na ekologictejsi lesní hospodaření v případě, že Národní lesnicky program projde v takové podobě, jaký byl projednan na te expertni urovni. V případě, že budou obe strany, at už ministerstvo zemědělství, nebo životního prostředí hledat na tom principialni nedostatky a budou se snazit to výrazněji odklonit od toho kompromisu, tak v tom vidím velký problém. vidím problém v tom, že není vůle se domluvit mezi ekologicky orientovanými lesniky a přírodovedci a lesniky produkcnimi. Bohužel při těch projednavanich se nám velmi často stavalo, že k tomu konsenzu měli nejdal ti, kteří viděli ten les primarne přes produkci dřevní hmoty.

Autor1:

K tomuto dokumentu, který by se měl stát součásti lesnické politiky a ovlivnit hospodaření v lesích v dalších desetiletích, se vratime v poradu Nedej se koncem listopadu.