Šumava dostala novou naději: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:47

Mladým stromkum se nejlépe dari v uschlem lese, vyplývá to z poslední inventury v Národním parku Bavorský les

Kacet, či nekacet? Otázku téměř hamletovskou resili ředitele Správy Národního parku Šumava od chvile, kdy pohraniční lesy napadl maly brouk - kůrovec.

Názory odborníků na korektni postup se stridaly a stridaji jako dubnove počasí. Výsledkem téměř desetiletých dohadu a debat jsou dvě zcela odlisne krajiny.

Jedna se vyznacuje desivou scenerii uschlých stromu, že kterých ještě tu a tam visi cary kury proderavele broukem. Projit takovými misty je prakticky nemozne, v chuzi brání kmeny popadané přes sebe. Druha krajina je mnohem jednodussi - holou plán pokryva trava. Pokácené kmeny byly většinou odvezeny a s nimi i ziviny, které se z nich měly uvolnit do ekosystému.

Nadejna inventura

Doposud se experti v Česku neshodli, v jakem typu krajiny začne vznikat kvalitnější les, který mnohem lépe prežije najezdy kůrovce v dalších desetiletích.

Zastanci sekery a pily chtějí nejdříve vypěstovat zdravy les a pak jej předat přírodě. Oponenti sazeji na silu přirozených procesu, kdy v uschlem lese precka pár dospelých stromu a z jejich semen vznikne nova generace odolnějších porostu. Ptáci se postaraji o vysadbu listnacu, když roznesou jejich semena. Rozhodnut vecne dilema může nejnovější zprava z německé strany šumavy, z Národního parku Bavorský les. Také jejich vysokohorské smrčiny totiž před lety napadl kůrovec a téměř úplně je zničil. Bavorove ovšem ponechali převažnou část lesa bez zásahu seker a pil.

Od roku 1991 pak začali ve vysokohorských smrčinach každý rok pocitat nove stromky. Asi osm a půl procenta smrku zůstalo zatím stát a uspesne plodi semena. Z nich vyrůstá novy, zdravy pralesovity porost.

Za poslední tři roky se zvysil prirustek smrcku vyšších než 20 centimetruo 70 procent. V roce 2003 napočítali necelých 2700 stromku na hektar, při poslední inventure o dva roky později pripadalo na jeden hektar prumerne už 4500 stromecku. A asi 700 stromku na hektarů už presahuje vysku jeden metr. Ve vzrostlem horském smrkovém lese to je obvykle 300 až 400 stromu na hektar.

Situace na české straně šumavského pohori vypadá ponekud odlisne, i když jde o klimaticky i vyskove velmi podobne prostředí. V oblasti, která bezprostředne sousedi s první zónou NP Bavorský les, na hraničním hřebení v okolí Březníku, jsou na tom nejlépe porosty, kde se stromy napadené kůrovcem nekacely.

Dosla jsem tam k podobným cislum jako odborníci v Bavorsku, rika Magda Jonasova, která sledovala zmlazovani lesa v rámci dizertacni práce na Botanicke fakulte Jihočeské univerzity.

Ovšem na holinach se dopocitala k cislum o rad nižším. Důvod? Po zásahu dřevorubcu padly dospele stromy a v nejlepším případě zůstalo pouze pár oloupaných kmenu. ovšem hola klada rychle vyschne a dřevo začne hnit mnohem později, než když na něm kura zůstane. Pro semenacky je ale hnijici dřevo zdrojem zivin. Dřevorubci jim tedy rozhodne prostreny stul nepřipravili. Navíc se na holinach velmi rychle zmenilo mikroklima. Panuji zde znacne výkyvy teplot, říká Zdeňka Křenová, vedoucí odboru výzkumu a ochrany přírody Národního parku Šumava.

Zejmena na jare prazi na smrcky slunce a v noci je suzuje mraz. Nad planinou také duji mnohem casteji vichry než v uschlem lese, větru totiž nestoji v cestě. Stromky také nemají žádné zavetri.

Dalším nepřítelem je zvěř. Zatímco mezi popadané kmeny se srnci nebo jelení dostanou velice obtížne, na holine mají doslova hody. Zabránit jim v tom mohou jenom plastove trubky nebo drevene ohradky, které zdobi umělé vysazene stromky.

Semenacky rovněž trpi nedostatkem vlahy. V suchém lese vycesávají koruny stromu z mlhy alespoň nejakou kapku, nad holinami se mracna prezenou beze ztrat.

Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, že v prumeru roste na holinach přibližne 200 až 500 stromku na jednom hektarů. Záleží na místě a nadmorské vysce, vysvětluje toto rozpeti Magda Jonasova.

Dva typy lesa

Šanci dosahnout dospelosti mají stromky v obou typech krajiny. Naznacuje to pocitacovy model vytvořeny v Bavorsku. Za sto let vznikne nový les jak v nynějším uschlem porostu, tak na holinach. Doba stepni nenastane, ubezpecuje Zdeňka Křenová. Z Národního parku Šumava.

Kvalita lesu ale bude rozdilna. Na současných holinach vznikne vekove stejný, geneticky méně vhodny porost. Dosahnout jeho stability si vyzada ještě znacne finanční náklady na dosazovani za odumřele stromky a na ochranu před zvěři. Na některých holinach se už podařilo vytvorit tzv. Zajistenou kulturu. Pokud ji ponecháme samovolnému vývoji, zvětší se její vekova a druhova ruznorodost. Pak se zvysi i šance, že lépe odola dalším povětrnostním a hmyzim kalamitám.

Nadeje z Bavorského lesa

Nejnovější inventura malých stromecku v Národním parku Bavorský les ukazuje, že smrkové porosty postižene před lety kůrovcovou kalamitou ozivaji rychleji, než se odborníci domnívali. K velmi podobným údajům dospeli cesti odborníci na šumavě, ale jen v místech, kde se nekacely stromy napadené kůrovcem.