Orkán, lesy a lesníci: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48

Lesníci narikaji a scitaji škody v lesích způsobene lednovým orkánem. Padlo prý sedm milionu kubíků dřeva. mělo by však být jasne receno, že si za to lesníci mohou do znacne miry sami. Možná to zni na první pohled podivne, za vítr přece nikdo němuze. Ano, za vlastní vítr ne, ale za jeho následky ano. Vysvetlim strucne proc. Jedete-li dnes, kratce po orkánu, českou krajinou, vidite hlavně vyvracene smrky a polámané borovice, mnohem méně listnace. Je napadne, jak hodne polomů je v sousedství pasek. Lesníci dvě století sazeji smrkové, někde borove monokultury tam, kde smrk ani borovice nemají svá přirozena stanoviste. V hustem zapoji jsou stromy tenke, všechny stejne velke, stejnoveke, a tak nachylne k rozmanitým kalamitám. Smrk má navíc melky kořenovy system, snadno se vývrati. V souvislem porostu si stromy poskytuji jakousi oporu, vzajemne lépe odolávají větru. Vytvorime-li paseku, stromy na jejím okraji tuto oporu ztratí a snaze padnou větru za obet. Navíc se na pasece vítr více „rozbehne“, nic mu nebrani. Nasi lesníci stále žijí svým myslením a způsoby hospodaření na urovni 19. Století a neustale vysazuji smrk (pripadne borovici) téměř všude. Tyto rychle rostouci monokultury se začaly vysazovat na pocatku 19. Století jako reakce na zoufaly nedostatek dřeva, které bylo v te době v podstatě jediným palivem. Resila se tak rychle vlastně první energeticka kříže a mělo to tehdy své opravnení. Jenže dneska není společnost na dreve tak zavisla, navíc se dovazi levne dříví odjinud. Lesníci se nemohou divit, že umele, nepřirozené porosty jsou nachylne nejen k větru, ale i např. K napadení kůrovcem, houbovým chorobam apod. Problémy by do budoucna do znacne miry vyresilo vysazovani smisených a listnatých lesu takových, jake u nás kdysi přirozené rostly a které byly mnohem odolnější ke zmineným kalamitám. Těžit by se mělo vyberove, nikoliv holosečným způsobem. Chtelo by to však změnit technokraticky přístup našich lesníků a naučit je alespoň trochu ekologicky myslet. Nevidět jen produkci dřeva, nýbrž také další a nemene důležité funkce lesa (vodoochrannou, protierozni, klimatickou, uchovani biologicke rozmanitosti a jine). Nedavny orkán by pro ně mohl být ponaucením. Karel Prach

(Autor vyucuje ekologii a geobotaniku na Biologicke fakulte Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a byl jedním ze spoluautoru Stanoviska vědců a odborných pracovníku k ochraně českých lesu z jara 2006.)

Lesy ČR rozhodly o způsobu zadani zpracování kalamity v oblastech s vyhlaseným nouzovým stavem (TZ LCR)

Zpracování kalamity v oblastech, kde byl vladou CR vyhlasen nouzový stav, bude reseno v souladu se zákonem 137/2006 mimo režim zákona o veřejných zákazkach. Lesy České republiky v koordinaci s Ministerstvem zemědělství CR rozhodly o způsobu zadani zpracování kalamity v oblastech s vyhlaseným nouzovým stavem. Zadavany budou pouze kalamitní práce formou jednoducheho nabidkového řízení ucelených zakázek. Zpravidla půjde o smluvni územní jednotky (dale SUJ), nebo jejich části (kalamitní bloky). Cela procedura je zkracena na casove minimum, z hlediska nutnosti okamžiteho započeti práci na odstraňování kalamity. Dozorci rada Lesů ČR na svém zasedani dne 24. Ledna 2007 vzala na vedomi informaci Generalního ředitele Lesů ČR k aktuální situaci v souvislosti s kalamitou. S dosavadním postupem vedení Lesů ČR dozorci rada souhlasi. zájmem Lesů ČR je i nadále co největší transparentnost a objektivnost vyberového řízení při současnem dosazení rovneho přístupu k dodavatelum a maximalního ekonomickeho efektu pro stát, říká Ing. František Konicek, generalni ředitel Lesů ČR.

Jaky bude další postup?

V souladu se znením § 18 zákona o veřejných zákazkach bude ve všech postižených regionech vyhlaseno vyberove řízení na těžbu kalamitního dříví v oblastech, ve kterých byl Vladou CR vyhlasen nouzový stav. Organizaci a realizaci těchto vyberových řízení byly povereny krajské inspektoráty (KI) ve spolupráci s jednotlivými lesními správami (LS), upřesnuje Ing. Konicek. Smlouvy budou uzavirany pouze na těžbu a prodej kalamitního dříví včetně úklidu klestu. Součásti smluvního vztahu bude nasledny vykup cca 50 % objemu tezeného dříví ve vybraných sortimentech (kulatina, vlaknina), urcených k plnéni smluvnich zavazku Lesů ČR vůči zpracovatelum dříví a veřejným obchodním kanálum. Uzavření smluvnich vztahu

Vyberove řízení probehne na základě vyzvy minimálně trem podnikatelským subjektum pro každou navrzenou kalamitní jednotku. Z hlediska flexibility a rychlosti likvidace kalamity bude jejich prostorove vymezení definovano dle zkušenosti a konkrétních podmínek v regionu, pricemz zejména v území nejhure postiženem kalamitou se tyto kalamitní jednotky nemusí shodovat s klasickými SUJ (smluvnimi uzemnimi jednotkami), ale budou jejich součásti. Toto prerozdělení umozni oslovení většího poctu podnikatelských subjektu a maximalni využití disponibilni kapacity v regionu. Prihlaskou do zadavacího řízení bude prijata nabidka. Hodnoticim kriteriem bude nabidkova cena.

U každého KI Lesů ČR byla k 26. 1. 2007 zrizena krajska vyberova komise ve slozeni: ředitel KI, lesní správce z území, na kterém kalamitní jednotka leží, a jmenovany pracovník ředitelství Lesů ČR. Předsedou komise je vždy ředitel KI. jednání se zúčastni jako pozorovatele zástupci nominovani za Ministerstvo zemědělství a za příslušny krajský úřad. Lesy ČR předpokládají, že k uzavření smluvnich vztahu v kalamitních jednotkach dojde nejpozději do 5. 2. 2007. Na území, které nebylo postiženo významné kalamitou, prepracuji Lesy ČR roční těžební a pestebni projekty na rok 2007. Lesy ČR musí poměrně zásadním způsobem zredukovat objem umyslne těžby tak, aby nedošlo vlivem extrémní kalamitní těžby k pretezení prijatelných ročních limitu (dle lesního zákona), dodává Ing. Konicek.

Proc je nutne začít okamžite? Objem kalamity odpovídá obvykle roční práci = tj. roční těžbě. S ohledem na hrozici riziko šíření kůrovců je nutne lhuty zkratit zhruba na polovinu. Odklad zpracování by znamenal další zkracení lhuty na provedení praci, říká Ing. Ladislav Pulpan, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR. Je nutne zduraznit, že Lesy ČR disponuji velkou schopnosti vyrovnat se s obdobnými kalamitními situacemi na odpovídájici odborne urovni a ku prospechu lesa. Z kalamit, které Lesy ČR dokazaly uspesne zvládnout, jmenujme zastavení kůrovcové kalamity v létěch 1992–95, zastavení gradace kůrovců v létěch 2003–04, zabranení nasledne kůrovcové kalamity po namrazove kalamitě ze zimy 1995/96, větrné kalamitě 2002 anaposledy snehove kalamitě 2006.