Starosty straší kůrovec: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48

Lidé na Šumavě mají strach, že polomy způsobene orkánem napadne škůdce Šumava - Kvůli orkánu se na Šumavě znovu rozhořel spor o kácení dřeva a kůrovci, který by polámané stromy mohl napadnout. Šumavské obce chtějí z lesu vytěžit veškeré znicene dřevo, tedy i kmeny ležící v prvních zónách. Kategoricky proti jsou ekologičtí aktivisté, kteří říkají: Nechte dřevo v nejcennějších zónách ležet a příroda si s ním poradi. Nyní je rada na správě parku a ministerstvu životního prostředí, které může odvoz poničeného dřeva z první zóny parku mimořádne povolit. Kvůli ministerskému zákazu odvozu dřeva z prvních zón, kde je příroda nejprisněji chráněna a turistům zakázány vstup, mají obce narok na penězni nahradu škod. Šumavští starostové ale tvrdí, že poškození lesa jim nikdo nenahradi.

Kdyz necháme dřevo ležet v lesích, tak se do něj dá kůrovec, lesy uschnou a nakonec na Šumavu nepojedou turisté. proč by se jezdili divat na uschly les, já bych také nejela, řekla starostka Borových Lad Jana Hrazánková, která je vystudovana lesní inzenyrka. Správa parku zatím definitivne nerekla, co s dřevem, které na šumavských kopcích po větrné smršťi leží v místech, která mají být zcela bez zásahu člověka. V prvních zónách leží zhruba pět procent z celkových 670 tisíc kubíků popadaného dřeva, což je minimum. Obce mají na kompenzaci škod narok ze zákona, řekl ředitel správy národního parku Alois Pavlíčko. V prvních zónách tak podle jeho odhadu leží 33,5 tisíce kubíků dřeva. Ve srovnání s celkovou škodou je to sice minimum, ale v porovnani s beznou prumernou roční těžbou v celém šumavském parku je to zhruba třetina. Naopak ekologičtí aktivisté mají jasno. platí totiž stále rozhodnutí ministra životního prostředí z roku 2005, že v některých částech prvních zón se nezasáhuje proti kůrovci ani v případě, že stromy padnou kvůli silnemu větru.

Je nemyslitelne, aby se nyní preventivne odstranilo dřevo z míst, kde má podle rozhodnutí ministerstva ležet, jen proto, že máme strach z kůrovce, řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Bláha dodal, že s likvidací kalamity by začal na okraji parku, aby se případně kůrovec nemohl dále sirit do okolních lesu, a postupoval by do nitra šumavských lesu, ale v nejdivočejší přírodě Šumavy by veškeré popadané stromy ponechal.

Ode dneska mohou také obce zadat ministerstva o peníze na likvidaci škod na svém majetku nebo třeba na zalesnění holin. Vláda už vyčlenila dvě stě milionu korun.

Tato castka se může ještě zvýšit, ale pravdepodobne bude stacit. První peníze mohou obce dostat do měsíce či dvou, řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Cunek z KDU-CSL.

V prvních zónách leží pět procent z celkových 670 tisíc kubíků popadaného dřeva. ředitel parku Alois Pavlíčko