Stát chce Šumavu osázet biofarmami: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Stát chce Šumavu osázet biofarmami |Author=Marek Kerles |Date=2007-10-03 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Vi…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48
Stát chce Šumavu osázet biofarmami | |
---|---|
Author | Marek Kerles |
Date | 2007-10-03 |
Source | Lidové noviny |
Genre | tisk |
Respondent |
Vimperk – Jak vyuzit dosud „netknute“ louky ležící na území Národního parku Šumava? Vybudovat na nich státní biofarmy. Napad starosty šumavské obce Modrava Antonína Schuberta má v příštích zhruba dvou letech naději na využití. Libi se totiž ostatním starostům, ochranářům, a hlavně ministerstvu životního prostředí. plán vypadá nasledovne: stát vybuduje na Šumavě zemědělské usedlosti, které pak pronajme místním lidem. Ti by v rámci hospodaření mohli například nabizet turistům své vyrobky. „Ministr Bursík projekt vystavby ekostatku na Šumavě podporuje. Musi mu ale předchazet důkladna studie proveditelnosti,“ řekl LN náměstek ministra životního prostředí František Pelc. státky, jejichž vystavbu by měl dotovat stát, případně evropské fondy, by podle něj mohly vyrust zpočátku třeba na dvou modelových lokalitách. Na základě zkušenosti s jejich provozem by se pak projekt rozsiril i na další místa na Šumavě.
„Podobny model, kde stát v národních parcích pomaha budovat kapacity pro ekozemědělství, zejména ve vyšších nadmorských vyskach se ztizenými podmínkami, uspesne funguje už dnes třeba ve Francii,“ řekl LN ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Také on ovšem předpokládá důkladnou pripravu celého projektu. Rozdělení pozemku pro nove ekostatky by podle něj nesmelo například ohrozit zájmy zemedelcu, kteří už dnes na Šumavě hospodari.“Už při vzniku parku se tady mluvilo o tom, jak se Šumava stane rajem ekozemědělství. Jenže zatím je to porad jen představa,“ řekl LN otec ekomyšlenky, starosta Modravy Schubert.
Hlavním problémem podle starosty Schuberta zůstává, že místní lidé, kteří by na území Šumavy chtěli hospodařit, nemají do začátku potřebný kapital. Schubert proto navrhuje, aby se o pocatecni investici, tedy o stavbu ekostatku, postaral právě stát. „Nejde jen o zaměstnani pro místní lidi, ale zejména o udrzbu nesmírne cenných lokalit bezlesi,“ uvedl Schubert. Ackoliv je totiž Šumava znama především svými chráněnými lesy, park zahrnuje i rozsáhlé plochy luk a dalších pozemku, kde stromy nerostou bud kvůli přírodním podminkam, nebo kvůli tomu, že tady lidé les dříve vykaceli třeba kvůli pasení dobytka. „Například v sousedním parku Bavorský les jsou tyto plochy bezlesí povazovany za stejne cenné přírodní dedictvi jako lesní pozemky, a podle toho se také obhospodaruji,“ uvedl Schubert. Na Šumavě ale ochranáři podle něj ponechávají velkou část takových pozemku svému osudu, což je chyba.
Starosta Modravy proto zada, aby správa parku na vhodných místech vybudovala sit zemedelských usedlosti, které by bud sama správovala, nebo pronajimala místním obyvatelum. „Tak, jako dnes existuji lesní správy, které se staraji o les, měla by každopadne vzniknout organizace, která bude zastresovat plochy bezlesi. Je to přece veřejny zájem,“ domniva se Schubert.
„Je to vhodny způsob udrzby bezlese krajiny, zejména ve vyšších nadmorských vyskach,“ pochvaluje si záměr projektu náměstek ministra životního prostředí František Pelc. I když se starostové shoduji s ministerstvem životního prostředí i správou parku na tom, že projekt vystavby státem dotovaných ekostatku by měl začít co nejdříve, nikdo zatím nedokaze presne určit termin zahajení projektu. „Ta studie proveditelnosti může také trvat třeba dva roky,“ uvedl František Krejčí ze správy Národního parku Šumava.
Pujde také o tradiční remesla
Park si pod pojmem ekostatek podle něj nepředstavuje jen zemedelskou usedlost, ale také třeba dum s ukazkami tradičních šumavských remesel. Úvahy o finančních nakladech, případně zdrojich, že kterých by stát na šumavské ekostatky prispival, jsou však prý předcasne. Ackoliv už dnes podnika na Šumavě rada tzv. ekozemedelcu, produkce tradičních potravin z místních státku, urcených návštěvníkům, stále ani zdaleka nedosahuje objemu, obvykleho v německé i rakouské části Šumavy.