Šumava neuschne, míní vědci: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48

Sprava parku má výsledky, podle nichž jsou lesy zdravější bez pomoci lidi. Politici tomu nevěří.

Šumava - Sestnact let dohadu o kácení či nekácení kůrovcem napadených stromu může skoncit. Správa parku včera vylozila na stul karty: podle výzkumu expertu a odborníků na lesy a přírodu jsou zdravější lesy v lokalitách, kde člověk porostu s obnovou nepomaha, a naopak jej ponechava samovolnému vývoji.

Těmito dukazy chce správa parku přesvědčit politiky a pochybovace, že ponecháním lesu svému osudu neuschnou na Šumavě celé hektary stromů. Politici však včera výsledky oznacili za nepřesvědcive. Už roky se na Šumavě hadaji dvě strany: první chce, aby se v parku tezilo dřevo a kacely stromy, které napadne lýkožrout smrkovy, a zabránilo se tak jeho dalšímu šíření. Druha, do které patří i vedení šumavského parku a ekologičtí aktivisté, naopak tvrdí, že příroda se kůrovci ubrani sama.

„Po 16 letech je jasne, že lokality, kde les zůstal ponechán svému osudu, si vedou velmi dobre. Je to Trojmezenský prales a Březník u Modravy,“ uvedl předseda vědecké sekce rady národního parku Jakub Hruska. Podle odborníků je v těchto místech 50 tisíc semenacku - malých stromku - na hektar plochy. Všechny zde přirozené vyrostly. „Z toho pět tisíc jich je vysokých od 20 centimetrudo jednoho metru, tedy bez problemu preziji. Ze zbylých samozřejmě nějaké procento uhyne,“ řekl Hruska.

Pro vedení parku je to malé vitezstvi. má v ruce dukazy, kterými může nyní sermovat třeba proti politikum, kteří tvrdí, že pokud se šumavské hvozdy ponechají svému osudu, budou všude jen uschle stromy po náletu kůrovce. „Toto jsou jasne dukazy, co se teď v lesích deje. Lidé si to mohou sami overit a jít se podívat do míst, kde byl dříve porost uschly. Třeba na Březník nebo na Plesne jezero po zazitkove trase a uvidí, že pod stromy rostou už nove stromky a les je zdravejsi,“ sdělil ředitel parku František Krejčí.

Ani to ale nepřesvědci odpurce nezasáhovani proti lýkožroutu smrkovému. Třeba hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka. „To, co jsem dosud viděl, me nepřesvědcilo, že les, který třeba vidíme na Březníku, by byl zdravejsi. Je naopak suchý, a jestli ze zelené vegetace, která pod ním roste, vyroste les novy, to přece dnes nemohou vedet ani vědci,“ pochybuje Zahradník.

„Lidé si to mohou overit a jít se podívat do míst, kde byl dříve uschly les. Na Březník nebo na Plesne jezero.“ František Krejčí, ředitel parku.