Co se Šumavou po orkánu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48

Šumava - Precetl jsem si 3. 9. 2007 v Deníku ctenarsky názor Jaromíra Blahy z Hnutí Duha na článek hejtmana Jana Zahradníka. Podstatou článku je letity šumavský spor: zasahovat nebo nezasahovat proti kůrovci, nyní ovlivneny následky po orkánu Kyrill.

Nechci se vyjadřovat k problemu, na kterém se neshodnou odborníci, ale chtěl bych opravit některa tvrzení pana Blahy, kterými oponuje. Pan Bláha tvrdí, že „zvěřejnene výsledky průzkumu veřejného minení ukázaly, že roste podíl návštěvníku, kteří si na rozdíl od neho (hejtmana) mysli, že příroda v Národním parku Šumava by měla být ponechána vlastnímu vyvoji.

Rafinovane

Mel - li autor průzkumem veřejného minení na mysli anketu u Pramene Vltavy organizovanou hnutim Duha, pak bych mu pripomenul, že zevseobecnuje zbytek pralesa nad pramenem Vltavy s celým územím Národního parku. Za druhé byla návštěvníkům v rámci ankety polozena rafinovana otázka: „Ma se ve zbytku pralesa v první zóně Národního parku u Pramene Vltavy kacet?“ Na otázku se dá odpovedet jenom zaporne.

Jina situace by nastala, kdyby otázka znela: Chtěli byste, aby 75 procent rozlohy národního parku bylo postupně pokryto suchými lesy tak, jako je to v okolí Březníku? Jsem přesvědcen, že odpověď veřejnosti by byla také jednoznacna. Není tajemstvim, že tzv. bezzásahovost na 75 procentech rozlohy parku (tj. více než na 51 000 ha) pan Bláha propaguje stale. Argument, který pouzivaji zastanci rozšiřování bezzásahových oblasti, že pod suchými smrky rasi nove smrcky, není zazrakem, protože to malé stromky ze seminek dělají. Ale to, za jak dlouho a v jake druhove skladbe v podmínkách suchého lesa vyrostou stromky do normální vysky, se už obvykle neuvádí. J. Bláha dále argumentuje, že o tom, co je veřejným zájmem, rozhodla Vláda před sestnacti lety zalozením Národního parku Šumava.

Co vidite?

Při svém tvrzení, že každé dite ví, že posláním parku je ochrana přírody, zapomnel dodat, že posláním parku je také mj. uchovani a zlepsovani přírodního prostředí a zachovani typickeho vzhledu krajiny, což suchý les vzamyslenem rozsahu nežarucuje.

Take klade zbytecnou otázku: „Ma snad Vláda vyhlášení národního parku zrušit?“ odpověď je jasna, protože zde názorovy problém není. Šumavské obce o nutnosti a potrebe národního parku nikdy nepochybovaly. Nelíbí se jim však způsob, jakým se park dosud správoval a jakým způsobem se s nimi projednavala problematika, která se jich tykala. A takovým problémem z poslední doby je i rozšíření bezzásahových zón v důsledku orkánu Kyrill.

Jako bývaly člen Rady Národního parku Šumava ví pan Bláha velice dobre, že ze zákona 114/92 o ochraně přírody vyplývá povinnost projednani a posouzení důležitých dokumentu ochrany přírody a řízení parku v této rade. A přestože zkušenosti z historie šumavských lesu potvrzuji, že diskutované rozhodnutí o ponecháni 133 tisíc kubických metru dřevní hmoty v lese představuje z hlediska šíření kůrovce riziko, nebyl tento postup v rade projednavan.

Kyrill pomohl obejit pozastavene projednavani rozšiřování 1. Zón, a tedy potencialne i bezzásahových území. Na rozklad proti rozhodnutí MZP, které nebere v potaz připomínky obci a který obce podaly v kvetnu tohoto roku, dosud ministr nijak nereagoval.

Staci plnit sliby

V zaveru svého článku pan Bláha nabada hejtmana, že by měl spory mezi obcemi a správou parku řešit a ne je rozdmychávat. Chtěl bych pripomenout, že pro úklidnení sporu bude stacit, když budou orgány ochrany přírody plnit sliby: jednat s obcemi jako s rovnocennými partnery a respektovat nařízení a zákony.

Zaverem bych chtěl vyjádřit přesvědcení, že když se mení vedení organizace, jsou předpoklady, že může dojit i ke změně názoru i ke zlepsení vztahu. To je aktuální právě v dobe, kdy začíná pracovat nove vedení Správy Národního parku Šumava.

František Nykles, clen Rady Národního parku Šumava