Těžaři zlata požadujípo státu tři čtvrtě miliardy: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Těžaři zlata požadujípo státu tři čtvrtě miliardy |Author=Pavel Baroch |Date=2007-10-11 |Source=aktualne.cz |Genre=inter…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48


Těžaři zlata požadujípo státu tři čtvrtě miliardy
Author Pavel Baroch
Date 2007-10-11
Source aktualne.cz
Genre internet
Respondent

Kašperské Hory - Deset let pote, co úřady nepovolily společnosti TVX Bohemia dulni pokračovat v průzkumu loziska zlata v Kašperských horách, rozhoduje soud o tom, jestli za to stát zaplati těžařům více než tři čtvrtě miliardy korun.

„Bohemia dulni pozaduje po ministerstvu životního prostředí castku 773 318 000 korun,“ řekla Aktuálně.cz Izabela Noveska z úřadu pro zastupovani státu ve věci majetkových, který kauzu od ministerstva prevzal.

Těžaři se odvolávají na zákon o odpovědnosti za škodu, která vznikla při vykonu veřejne moci nespravným uredním rozhodnutím. Když totiž ministerstvo pod tehdejším vedením Miloše Kuzvarta odnalo v roce 1998 firme licenci k průzkumu zlateho loziska, napadli těžaři toto rozhodnutí u soudu. Uspeli a nasledne podali zalobu o nahradu škody.

Stat věří, že těžařům nakonec nic platit nebude

Ministerstvo životního prostředí, respektive úřad pro zastupovani státu ve věci majetkových věří, že stát nakonec těžařům žádné peníze vyplacet nebude. „Tento narok v plném rozsahu odmítáme,“ řekla Aktuálně.cz Izabela Noveska z úřadu pro zastupovani státu.

Jakekoli údaje k procesu ovšem odmitla sdělit. „Blizsi informace nelze sdělit, protože spor dosud není ukoncen,“ vysvětlila Noveska. Rovnez druha strana sporu zatím omita případ jakkoli komentovat.

„V tuto chvíli se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ řekl Aktuálně.cz představitel Bohemia dulni František Hajek.

Souboj o zlato se vedl bez rukavicek

Pravni spor je vyvrcholením vyhroceného souboje o kašperské zlato. Jen se ze Šumavy prenesl do soudní sine a obe strany se už neobvinuji z demagogie a podpasových uderu jako v polovině 90. Let.

Například: V roce 1996 začal na tehdejším Ministerstvu hospodářství pracovat Petr Sponar, jeden ze zakladatelu těžařské společnosti Bohemia dulni. Právě tuto firmu přitom ministerstvo vybralo, aby prozkoumala lozisko zlata u Kašperských Hor.

„Nemohu samozřejmě tvrdit, že pan Sponar ovlivnil vyberove řízení, ale mohlo to tak být. Vyloucit nemohu ani to, že se pokusi pro firmu něco udělat v budoucnu, až se bude rozhodovat o těžbě zlata,“ tvrdil tehdejší kašperskohorsky starosta František Stibal. Ministerstvo se svého zaměstnance zastalo a odmitlo, že by se o něco takového být jen pokusil.

Kuzvart a Kuzvart aneb obvinení ze stretu zajmu

Protistrana zase obvinila ze stretu zájmu ministra životního prostředí Miloše Kuzvarta, který nakonec průzkum loziska zarazil. Kuzvartuv bratr Petr totiž jako pravnik zastupoval odpurce průzkumu a těžby zlata.

„V případě zlata v Kašperských Horách i v jiných případech jsem se zastupovani svých klientu vzdal ve chvíli, kdy v určitěm okamziku měl rozhodující kompetenci ministr osobně,“ hajil se tehdy Petr Kuzvart.

„Když šel případ ministrovi na stul, klientovi jsem rekl: Zvolte si nekoho jiného, nebo si to zaridte sami, já tady vystupovat nebudu, protože bych se v jednom řízení setkal se svým bratrem,“ dodal Kuzvart, který se v kauze šumavského zlata angazuje do současnosti.

Šumavské zlato laka, zájem mají další firmy

O kašperské zlato se teď zajima jina společnost - Potamon GTS. Lidé z této firmy mají zkušenosti z průzkumem a těžby zlata v Africe, Mongolsku či v Kazachstanu. Ackoli tvrdí, že jim jde pouze o zkompletovani dosavadních údajů o lozisku v Kašperských horách, ministerstvo životního prostředí jim nechce průzkum povolit.

O informace o průzkumu loziska společnosti TVX Bohemia dulni, které jsou nyní k prodeji, mají zájem i další firmy z Australie a Ruska. Cena zlata na svetových trzich se totiž v posledních letech výrazne zvysila.

Lozisko pod šumavskými kopci, kde se skryva na sto tun cenného kovu, má hodnotu miliard až desítek miliard korun.