Šumavu trápí chronicképroblémy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48

S hejtmanem o národním parku

Petr Zimmermann není spokojen s tím, co se na Šumavě deje. Přístup správcu k ochraně přírody je podle něj plny absurdit. Hejtman připomíná zákazy vstupu pro pěší a naopak povolení necitlivých staveb. Co pro zmenu poměru udělal on a co planuje?

Plzeň - Kolem Národního parku Šumava v posledních týdnech houstne atmosfera. Politici znovu vyrazeji do boje se správou parku. Kritizuji ochrance přírody, že brzdi rozvoj oblasti a brání podnikání. Ministr životního prostředí Martin Bursík chysta takzvanou Velkou dohodu, která by měla spory ukoncit a zduraznuje, že o Šumavě nesmí rozhodovat politici. Upozorňuje, že smyslem parku je ochrana přírody.

Hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann patří k politikum nespokojeným s tím, co se v parku deje. „Za sedm let, co jsem s otázkami kolem národního parku přišel do styku, se bohužel nic moc pozitivního neudalo,“ tvrdí Zimmermann.

• Jak spory kolem budoucnosti Národního parku Šumava vidite? Kde je podle vas zakopany pes?

Ve vztahu správy parku a obci, lidi, kteří tam žijí, pretrvávají neresene chronicke problémy. Některé věci jsou přímo absurdni, leta se o nich mluví a nic se nedeje.

• Konkrétně se jedna o co?

Například o to, že po asfaltove silnici na Roklanskou hajenku nemůže jít pěší turista na vylet. To je podle mne neobhajitelna absurdita. Znamy je případ zákazu vstupu na cestu přes hraniční přechod Modrý sloup. Po listopadu 1989 všichni doufali, že po te cestě budou moci chodit a nejde to. Důvody se mení. Posledním je ochrana tetřeva. řekl bych, že tam možná zadni tetřevi nejsou, protože nemají kde prebyvat pote, co uhynuly stromy napadené kůrovcem. Takové záležitosti narusuji viru lidi v to, že správa parku jedna v zájmu přírody i v zájmu návštěvníku. Podobným problémem je, že se silnice přes Javornou do Železné Rudy nesmí v zimě ani narazove posolit. Pak tam nastávají dopravne neřešítelné situace, které životnímu prostředí také neprospivaji.

• Pokusil jste se ty záležitosti řešit?

Asi před třemi roky jsem se v těchto otázkach hodne angazoval a narazil jsem na velkou zed všemozných vazeb parku a obci. Přesto to ještě úplně nevzdavam.

• Rozruch vyvolala kauza kolem nepovolení Bike parku na Špičáku. Jeho zastanci spilali správcům Šumavy. Ale mluvilo se i o tom, že se jedna o cernou stavbu. Nestaly se v tomto případě chyby na obou stranach?

Neznam urednicke utroby pripadu, ale znam Špičák. A nevidím důvod, proč by tam, pokud by se to pojalo trosku rozumne, nemohl být Bike park.

• Nepadne ale povolením areálu pro vyznavace sjezdu na kolech pomyslna hranice? Priste by třeba mohl začít boj za areál pro motorky, auta...

Nepreji si aby byla Šumava zaplnena hotely, motorkami. Ale nevim, proč by nemohli na sjezdovce v létě jezdit cykliste, za předpokladu, že pro to budou rozumne podmínky. já to nepovolení vnimam jako demonstraci moci správcu chráněné oblasti. Doufam, že se při odvolacim řízení podaří nalezt nějaké vychodísko. Správa parku se z toho snažila udělat uredni spor a dokázat, že to tam být nema. Podle me jadro problemu není v uredním sporu. Je v tom, zda na Špičáku, kde jsou sjezdovky, se může v létě jezdit na kole. já říkám, že se tam na kole jezdit může a že to přírodu nijak nepoškodi.

• má se tedy na Šumavě cyklista podle vas dostat všude?

Nejsem pro to, aby se na Šumavě jezdilo všude. Jsem pro to, aby se lidé, kteří chodí pěšky, dostali kam potrebuji. Nejsem pro to, aby například na Modrý sloup nebo na Roklanskou hajenku vedla cyklostezka. At tam muzou jenom pěší. Ale cyklistika je fenomen, který se rozmaha všude. Nevim tedy, proč by se na sjezdovce nemohlo jezdit na kolech. Třeba s podminkou, že pokud se někde vyjedou ryhy, dá to provozovatel do původního stavu.

• Část lidi, kteří ve sporu o budoucnost Šumavy dava přednost ochraně přírody upozorňuje na to, co se děje kole Lipna. Varuji před podnikatelskými zamery, které raz krajiny mení k nepoznani. Vite, jak to tam vypada?

Ja patrim například ke kritikum Mariny u hraze. To je stavba, která do české krajiny, natoz na Šumavu, nepatri. Ta se inspirovala někde ve Středomori. Je třeba se ptát, jak se tam dostala. Stejne je třeba se ptát, jak je možné, že se v Borových Ladech stavi satelitni obec. To povolil někdo ze správy parku. Je to tam rozklajmované na malé pozemky jako na předmesti Plzne. To by si měla správa parku hlidat. To jsou absurdity, které by se měly odstranit.

• když mluvíte o sporných projektech, kam radite sidlo miliardare Bakaly v Modravě?

Zeptejte se tech, kteří to povolovali. Podle toho, co jsem cetl ve vašich novinach, to bude reprezentativní sidlo v národním parku. Rekneme, že patří do kategorie věci, které vyvolávají otázky.

• Třeba otázku „Za kolik?“

Otázku, zda je to nezbytne. Je to svým způsobem avantgardni stavba. Nechci dělat architektonickeho arbitra a netvrdim, že se na Šumavě smeji stavět jen roubene chaloupky.

• není ale v takových případech správa parku v klestich, když ji zástupci obci tak často spilaji, že brzdi jejich rozvoj? Na sporných projektech navíc obce mají podil. Odstrasujícím případěm může být Železná ruda. Zaplavena trznicemi, nočními kluby, kasiny. Není to ukazka, jak může Šumava dopadnout, když ji vezmou do ruky podnikatele?

Ale já jsem pro to, aby správa parku merila všem stejným metrem. Znam lidi, kteří chtějí na Šumavě stavět na parcele stavbu srubového typu a jsou doslova sikanovani ruznými absurdnimi pozadavky. A pak vidite Zeleznou Rudu nebo Borova Lada a můžete jenom spekulovat, jak je tohle možné. Vidite striktni ochranu, že lidi nesmí jít po cestě do lesa a pak se dozvite, že údajne zástupci chráněné oblasti doprovazeji německé lovce, aby si zastrelili zvíře. S tím se nemohu ztotoznit. Proto je pro me dosavadní postup správy parku neduveryhodny.

• Hodne kritiku správcu parku tvrdí, že je nutny rozvoj turistického ruchu. Ale už se ozyvaji i lidé, kteří varuji, že Šumava je na mnoha místech turisticky pretizena. Ze už jsou davy návštěvníku příliš početne a berou oblasti klid a kouzlo. Pripoustite to?

Zřejmě jedine místo pro trochu intenzivnějsi rozvoj turistického ruchu v Plzeňském kraji je oblast Železné Rudy a Špičáku. Vždy to bylo turistické centrum. Jedna se o sjezdovky na Panciri, na Špičáku. O možnost propojit je údolím Brcalniku. To vše jsou věci k debate. V centralni části Šumavy na Modravsku je podle mne situace jina. Něco se tam udělat da. Je možné uvazovat, kde má vest cyklostezka a kde trasa pro pěší. Ale že by se tam měly turistické kapacity radikalne navysovat, o tom nejsem přesvědcen. Nemyslím, že by tam měly rust hotely.

• nový ředitel správy parku i ministr životního prostředí chtějí poměry v parku menit. Jak jejich plany vnimate?

Chtěl bych verit, že s novým ředitelem a s ministrem Bursíkem by se ty věci mohly uvest na pravou miru a najde se rozumny kompromis. To, o cem ministr Bursík mluví jako o velké dohode. Chce to, aby ministerstvo i správa parku předem rekly, co jsou zásadní principy ochrany přírody, že kterých neslevi. A obce by rekly, jaký rozvoj pozaduji. Například, aby se mohlo postavit deset roztroušených chalup na starých zakladech jako například v Rejstejne, kde to správa parku blokuje. Kraje i obce by mohly říct, jaka chtějí v parku sportoviste. Na některých by se správci dohodli, na některých možná ne. Vždycky si někdo bude stezovat. Podnikatele proto, že se asi na všechny jejich zamery nedostane. A budou si stezovat i zelení fundamentaliste. Většině by ale dohoda mohla vyhovovat.

• Takže verite, že velká dohoda bude uzavřena?

Verim, že je to mysleno vazne a za plzeňský kraj budu na dohodě spolupracovat. Verim, že většina starostu se bude chtít dohodnout. Je ale potřeba stanovit na dohodu casovy horizont. Slov už bylo moc. Domnívám se, že téměř všechny sporne věci jsou řešitelne, aniz by příroda dostala na frak a aniz by si lidé pripadali sikanovani jejimi ochránci.

• Co když se dohodou nepodari uzavrit?

Pak zahajime práce na zákonodarne iniciative, která by dala poslancum na stul návrh zákona o Národním parku Šumava. Ten by zakotvil, že pokud je to park národní, nepatri ani obcím, ani kraji, ani ministrovi, ani správě parku, ale narodu. V celé parku by tedy měla být reprezentativní správní rada, kam by poslal své zástupce parlament, možná ministerstvo životního prostředí, obce, kraje. Národní park by byl správovan instituci, která by, na rozdíl od dnešního stavu, nebyla jen poradním orgáném ředitele správy. Byla by to rada s pravomoci schvalit plán péče o park i jmenovat a odvolávat ředitele správy. Tak by se naplnil smysl nazvu Národní park Šumava.

„Nepreji si, aby byla Šumava zaplnena hotely, motorkami. Ale nevim, proč by nemohli na sjezdovce v létě jezdit cykliste, pokud pro to budou rozumne podmínky.“

„Domnívám se, že téměř všechny sporne věci jsou řešitelne, aniz by příroda dostala na frak a aniz by si lidé pripadali sikanovani jejimi ochránci.“