Lesům hrozí kůrovcová kalamita: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48

České Budějovice - Po katastrofalnich polomech, způsobených lednovým orkánem Kyrill, hrozí Cesku kůrovcová kalamita. Otazkou zůstává pouze její rozsah. Shoduji se na tom lesníci v souvislosti s dosavadním postupem práci na likvidaci lednových polomů. I když těžařské firmy pracuji naplno, úplně odklizení polámaného a vyvraceného dřeva z českých lesu ještě před prvním letošním rojením kůrovce údajne nelze stihnout. Jen ve státních lesích orkán poškodil kolem pěti milionu kubíků dřevní hmoty, z toho se státním lesům CR podařilo zatím zlikvidovat necelou třetinu.

Vzhledem k teplemu a suchému počasí by se přitom podle odborníků mohl kůrovec začít rojit už na konci dubna. Rychlejsi postup práci proste není mozny už jen z logistických důvodu. Delnici si nemohou v lese lezt po zadech, řekl LN Ladislav Pulpan, vedoucí odboru lesního hospodářství Lesů ČR. I když se podle něj do leta podaří odstranit naprostou většinu polomů, v některých lokalitách určitě zůstane dřevo ležet ještě mnohem delsi dobu. Například v nejhure postižených Novohradských horách, kde orkán poškodil 750 000 kubických metru dřeva, to na některých místech stále ještě vypadá jako první den po větrné kalamitě. Pulpan ale zároveň tvrdí, že nežpracovani všech polomů nemusí ještě nutne znamenat masivní rozmnození kůrovce a jeho pozdejší nálet i do stojících porostu. Brouk nejprve napada mrtve dřevo. Pokud se nám ho podaří postupně z lesa odvážet, alespoň letos neočekávam žádnou kůrovcovou katastrofu, uvedl Pulpan. Na některých místech se ale podle něj kůrovci nepochybne premnozi, otazkou tak zůstává rozsah možné kalamity v příštích roce. Hodne bude zaležet na počasí, tvrdí Pulpan.

Lýkožrout smrkovy, neboli kůrovec, se obvykle roji v kvetnu, kdy náletava především do vyvrácených a polámaných smrku. Pote, co samicky nakladou vajicka a hmyz dokonci své vývojove stadium, zacnou se brouci po deseti až dvanacti týdnech znovu rojit. Když jsou přemnožení a nenajdou dostatek potravy v polomovém dreve, napadaji i stojící, zdrave smrky.

Pozadu jsou soukromnici

V hospodářských lesích, zamerených na těžbu dřeva, tak může kůrovec způsobit výrazne škody. Ani kdyby se vedení státních lesu přitom podařilo zpracovat kalamitu už v létě, ještě to neznámena, že mají české lesy vyhrano. státu totiž patří přes 50 % lesních pozemku, zbytek pripada na obce a soukromě vlastníky. Někteří soukromi vlastníci ještě s likvidací polomů vůbec nežacali. A to i přes hrozbu až petimilionove pokuty, řekl LN Karel Simon z inspekce životního prostředí v Českých Budějovicích.

Desítky padlých stromu včetně smrku zůstáváji například paradoxne ležet i v českobudějovickem městskem parku Stromovka. Zatímco krajští zastupitele vyzyvaji k rychlejsi likvidaci polomů na Šumavě, jen dvě stě metru od sidla krajského úřadu leží mohutne kmeny dokonce na basketbalovém hristi a na dalších místech, urcených k rekreaci obyvatel. Pozemky ve Stromovce patří několika soukromým majitelům. A ti nereaguji na naše vyzvy, aby stromy odstranili, řekla LN Zdeňka Nemcova z odboru ochrany životního prostředí českobudějovickeho magistratu.