Na Šumavě vznikla kalamitní situace: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:48

Nešlo o běžnou klimatickou poruchu

Uplynulo již dost dni od neprijemne klimaticke události, která dostala oznacení orkán Kyrill, který napáchal v Jihočeském kraji škody za více než čtyři miliardy korun. Největší ztraty utrpeli lesníci a následky ničivé vichřice jsou patrne také v Národním parku Šumava, kde větrná smršť skácela na 670 metrů krychlových dřeva, z toho necelá desetina leží v prvních, nejcennějších zónách. Zatímco Vláda CR a představitele Jihočeského kraje pokladali od pocatku vzniklou situaci v Národním parku Šumava za kalamitní, postupně se v některých orgánech včetně Národního parku Šumava a ministerstva životního prostředí klade akcent na beznou klimatickou poruchu, která nevyvolava potrebu mimořádneho postupu, ale je naopak slučitelna se standardnimi postupy odvozenými z principu bezzásahovosti. V souladu s dlouhodobou polemikou o Šumavě se opět jen potvrzuje, že jedné straně jde o stav a vzhled šumavského lesního porostu a druhé straně o prosazení diskusního principu bez ohledu na jakékoliv důsledky pro produkcni a mimoprodukcni funkce rozsáhlého šumavského zalesneného území. Nalehava potřeba shody na realizaci takových opatření, která zabrani moznemu vzniku následne kůrovcové kalamity, zapříčinene ponecháním neasanované hmoty v lese, je zvolna nahrazovana zamlzenými diskusemi o procentech území, které ponecha Správa Národního parku Šumava bez realizace ucinných opatření. Ty budou časem nejspis nahrazeny tvrzením, že rychleji stejne nebylo možno postupovat.

Obratil jsem se proto dopisem na ministra životního prostředí Martina Bursíka s nalehavou vyzvou k důsledne likvidaci lednove kalamity na území Národního parku Šumava.

V podobne šumavské kalamitě, která vstoupila do romanu, padlo přes veškerou snahu našich předků následne kůrovci za obet dvakrát víc stromu, než ponicila vlastní vichřice především proto, že nebyly k dispozici potřebné technicke kapacity.

Tuto vymluvu dnes nemame, ale riskujeme podobny důsledek pro tvrdošíjně lpení na velkoplosnem overení otevřene hypotezy.

Plně chapu radost jejich zastancu: orkán udělal viditelny krok k premene šumavských lesu v divoky prales, kam už teď je z různých důvodu zakázán lidem vstup a kůrovec může zvětšít plochu, na které budou moci nasi potomci sledovat silu tvorive přírody bez zásahu člověka. Osobne jsem nadále přesvědcen, a nejsem sám, že odpovědnost za dnesek a zitrek vede k jedinemu zaveru: zachazet s kalamitou jako s kalamitou a všemi lidskými silami odstranit neprodlene a nejspolehliveji všechny její následky ve prospech člověka i přírody.

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje