Nádherná, ale zkoušená Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:49

Zajimavý text nám poslal pan Antonín Černý z Písku.

Tak jsem si posteskl, když jsem coby turista na Šumavu opět letos vyrazil. Tento článek je reakci na odpověď pana Bursíka jihočeskému hejtmanovi panu Zahradníkovi a také na clanky dvou autoru, jednoho ze střednich Čech, druhého z jižní Moravy, které byly zvěřejnene ve čtvrtěcním Piseckem deníku.

Přestože jsem jinak politicky zamereny než jihočeský hejtman, v názorech na současne dění na Šumavě a v obavach o její osud s ním naprosto souhlasim.

Jestliže pan Bursík tvrdí, že tomu, co způsobil orkán Kyrill, pomohly holiny vykácené kvůli kůrovci, pak pochybuji, že na Šumavě vůbec byl. Ty holiny, které orkánu nežabránily, vznikly právě tím, že zdrave stromy sežral kůrovec. Stovky hektarů mrtvých stromu od Luzneho (SRN) přes Březník, Mokruvky a část Bučiny způsobily, že po orkánu Kyrill na Cerne hore a směrem k Pramenum Vltavy už skoro žádné stromy nejsou a ze vítr mohl do vnitrku Šumavy zautocit plnou silou. způsobil velké škody i tam, kde holiny nikdy nebyly, jako například pod Poledníkem a v mnoha dalších prostorech, které snad ani nelze všechny vyjmenovat. Oproti panovi z Luzice u Hodonina (autor druhého clanku) jsem rad, že ještě existuji lesníci, kteří přírodě na Šumavě rozumi a snaží se stromy chránit, a to i před temi, kteří brouka miluji. Drevarskou lobby rozebirat nebudu, já verim, že Šumavaci lesům rozumi a také vědí, jak v nich rozumne hospodařit. V tom jim nikdo němusi radit (ani pan ministr). Autor prvního článku chvali německé sousedy za bezzasadovost. Co k tomu říci. Jen snad to, že kvůli jejich bezzásahovosti se rozsiril kůrovec k nam.

Bohužel se nasim celnikum nepodařilo mu do pasu dat razitko, že je u nás nežadouci. Kvůli bezzásahovosti mají na své straně sezrane stovky (možná i tisíce) hektarů kdysi zdraveho lesa, a to i na lukrativních místech, jako například nad Roklanským jezerem, v okolí Luzneho, v německé části Bučiny atd. Ze bychom si právě od nich měli brát priklad, to si tedy nemyslím. Ono si stačí precist diskusi, kterou němecti občane ve svých novinach vedou, a být trochu objektivni.

Na Šumavu jezdim desítky let. Při svých pesich turach a zimnich vyletech na bezkach zjistuji, že situace je každým rokem horsi. Například v okolí Březníku kůrovec postupuje do vnitrozemi neuvěřitelné rychle. Ze v tom mrtvem lese žije tetřev hlusec, si vůbec nedovedu představit (letos kvůli nemu opět nebyla povolena pro turisty cesta na Modrý sloup). Ale opravdu zdesen jsem tento rok byl u Plesneho jezera.

Byl jsem u něj totiž naposled před pěti lety, když se tam milovnici kůrovce pripoutavali retezy ke stromům kůrovcem napadeným. S Těmito „ochránci přírody“ jsem tehdy bezvysledne diskutoval, neboť o své správne pravde byli naprosto přesvědcení. A ejhle, nad tímto jezerem je již les kůrovcem sezrany (prikladam amaterské foto). Podotýkám, že v prodeji jsou pohledy, které ukazuji lesy nad Plesným jezerem stále krasne zelené a broukem nedotcene.

Verim tvrzení, že si opravdu příroda pomůže sama, ale bude to trvat sto let. Zelenou Šumavu v prvním pásmu uvidí až moji prapravnuci. Budou snad ochránci brouka horlit i proti vybijení krav s BSE nebo drubeze, která byla postižena ptáci chripkou?