Jsou sousedi. Pěšky se nesejdou: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:49

Otevřou hranici? Zavřeny hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě se nelíbí lidem na české ani německé straně. Teď jim svitla nadeje, že se situace zmení. Mají v ruce studii, která dokazuje, že jinde tetřevum, kvůli kterým se do těchto míst nesmí, turisté zase tak moc nevadí.

Modrava - mají to k sobě přes hranice pár kilometru. Hodinu cesty pěšky krásnou šumavskou přírodou. Tedy měli by, kdyby Helmut Schopf z bavorského Neuschonau nedosel jen na Modrý sloup a Zdeněk Zikmund z Modravy zase jen na Březník. Tam totiž narazi na uzavřenou cestu na bývaly hraniční přechod Modrý sloup z české strany. Potkat se tedy mohou, jen když jeden vyrazi autem přes strážný a absolvuje 120 kilometru. Oba přitom mají jasno, uzavření Modrého sloupu je podle nich nesmysl a vymluvam o tetřevech, které by turisté rusili, nevěří.

Schopf a Zikmund se v sobotu po zhruba roce potkali. Na česko-německém setkání lidi, kterým se uzavření Modrého sloupu nelíbí. Posledních deset let se takto schazeji na Březníku, aby pokrcili rameny, že se otevření stezky neblizi.

„Abych se dostal na Modravu, musím objet sto dvacet kilometru. To je ochrana přírody, když normálně bych šel pěšky a takto jedu autem,“ uvedl Schopf.

Tentokrát ale jejich setkání mělo optimistictejsi nadech. V ruce totiž mají trumf, který jim dala sama správa šumavského parku, jež dosud otevření unikátní přírody brzdi. Porovnani dvou mist, kde žije zhruba stejne tetřevu: Modrého sloupu a Poledníku. Zatímco na Modrem sloupu se správa parku o život ptáků boji, na Poledník turisté mohou. A nijak tetřevum nevadí. řekl to sám nový ředitel parku František Krejčí pote, co MF DNES viděla mapu populace tetřevu na Šumavě.

„Mate pravdu, největší populace tetřevu jsou v místech, kde chodí turisté a kde se v minulosti i lesnicky zasahovalo. Pohyb turistů není hlavní příčinou ubytku tetřevu, protože těch ubyva všude v Evropě,“ priznal ředitel Krejčí.

Tim zcela nastval turisty i Nemce, kteří po otevření Modrého sloupu už roky volaji. „Byla to dlouhodobá lez, falesny argument lidi, kterým záleží, aby se tudy nechodílo. Uzavřena cesta je nejprimejsi stezka, historicky vychozena a nejkratsi. A my budeme koumat nad jinými trasami,“ kroutíl v sobotu hlavou nad situaci předseda rady šumavského parku a zároveň předseda Klubu českých turistů Jan Stráský.

A další spojence, kteří jeho názoru tleskaji, nasel hned bez problemu. Třeba starostu Modravy Antonína Schuberta. Ten od roku 1975 v okolí Modrého sloupu dělal hajneho a území dobre zna. Teď sám shani v Evropské unii nezávislého odbornika, který by vypracoval posudek, zda lidé do území na české straně mohou.

„Musi to být člověk, který nebude ovlivnen ani jednou, ani druhou stranou sporu. Ceským odborníkům, jejichž posudky na Modrý sloup jsem cetl, nevěřím a považuji je za neobjektivni. Neznají lokalitu, vycházejí jen ze státistik. já tu žiji roky a je to jeden z nejkrásnějších koutu Šumavy. Kdybych měl s turisty na Modrem sloupu sebemensi vnitrni problém, tak bych to nikdy neprosazoval,“ sdělil Schubert.

Modrý sloup oznacil za unikátní misto, kde lidé mohou vidět přírodní divadlo pod taktovkou vedení českého a bavorského parku a sami si udělat názor, který ze státu se k přírodě chova rozumneji.

„Nikde jinde takové místo v parku, kde by lidé mohli takto posuzovat, neexistuje,“ tvrdí Schubert.

Lidé sem nesmí už od valky

Jak tedy ze situace ven? Turisté a šumavští starostové chtějí, aby se teď park zachoval jako jeho německy protejsek - Správa Bavorského lesa. Tedy zpřístupnil Modrý sloup od začátku července do poloviny listopadu. „U nás toto funguje a smí se na Modrý sloup chodit. Na české straně tato možnost neexistuje. Zóna jedna národního parku je zóna tabu,“ konstatuje starosta bavorské obce Neuschonau Heinz Wolf.

Upozornil, že v lednu, kdy dojde k úplnému prolomení hranic a vstupu do schengenského prostoru, může být uzavřeny Modrý sloup ostudou Čechů. Lidé sem totiž nesmí už od valky, nejprve kvůli železné opone, teď kvůli ochraně přírody.

Turisté, kteří v sobotu přišli podporit otevření Modrého sloupu, ale slyseli pouze argumenty jedné strany, protože z vedení správy parku na česko-německe setkání nikdo neprisel. Ředitel František Krejčí je nemocny, a protože to nebyla akce organizovana správou parku, nikdo jiný z vedení se nedostavil.

Lidé se přitom v kauze Modrého sloupu už příliš neorientuji a tvrdí, že stejne kdo se sem chce podívat, vypravi se i přes zákaz. „Loni jsme tam sli, když otevřel park cestu na přechodnou dobu. Cesta je tam krásná a myslím, že pro přírodu by bylo lepší cestu otevřít, protože tam stejne lidé chodí, ale nacerno,“ řekl Oldřich Held z Českých Budějovic, který má chalupu v Srni.

„Abych se dostal na Modravu, musím objet 120 kilometru. To je ochrana přírody, když normálně bych šel pěšky?“ Helmut Schopf, Neuschonau - Bavorsko