Obavy z budoucího nedostatku sazenic mají vlastníci lesů: Porovnání verzí

Verze z 13. 9. 2015, 05:49

Českokrumlovsko - Po zpracování polomů po orkánu Kyrill bude třeba vznikle holiny zalesnit. Podle zákona se tak má stát do dvou let. Zejmena soukromi majitele lesu se boji, že všechny sazenice skoupi státní Lesy ČR. Skutečne hrozi, že na soukromniky stromky nežbydou?

Obavy, že nesezenou sazenice až po zpracování polomů budou chtít osazet vznikle holiny novými stromky, se siri mezi vlastníky lesu.

Zpracování polomů po orkánu Kyrill je v regionu v plném proudu. Vlastníci lesu se zacínají obávat, že na zalesnění rozsahlých holin nebude v republice dost sazenic. „Myslím, že zalesnit vznikla hola místa kvalitní sadbou bude velký problém,“ potvrdil například odborny lesní hospodar obce Malonty Petr Lebeda. „Holiny musí být podle zákona o lesích zalesneny do dvou let. Jenomže není sazenice jako sazenice. Například v oblasti Novohradských hor se musí sazet pouze specificky druh smrku,“ řekl. Navíc se mezi vlastníky lesu siri zvesti, že státní Lesy ČR už všechny sazenice skoupily a lesnické skolky si zpracuji natlakem přes velké lesnické akciove společnosti. Vysebrodsky lesní správce státních Lesů ČR Jan Märtl se takovým tvrzením jen pousmal. „My jsme nyní zalesnovali plochy po loňské vichřici. Podle zákona máme povinnost plochy zalesnit do dvou let od doby vyklizení daneho místa. Tento termin vycházi z poznani, že je dobre dodrzovat takzvaný pasecny klid. Tedy dva roky nežalesnovat,“ vysvetloval. Po vykácení polomů se totiž mnozi škůdce zvany klikoroh, který ozira cerstve parezy jehlicnanu a u sazenic vyzira kuru až prerusi cevni svazky v kminku a sazenice usycha. „Cili například klikoroh borovy prvním rokem provadi uzivny zir na cerstvých parezech, namnoží se a v dalším roce, když už parezy zaschnou, napada sazenice. Proto je lepší se sazením pockat,“ priblizil. Proto teď po roce vysazovali hlavně listnate stromky. „A nyní si do dvou let musíme zajistit sazenice na nove plochy. Proto jsme zahajili jednání s lesními skolkami a upozornili jsme na nedostatek stanici v Tynici, kde máme na několik let zásoby zamrazených semen, které jsme sebrali v našich lesích. Z nich jsme uvolnili semena pro pestitele ve skolkach,“ popisoval Jan Märtl. „Takže určitě nebude problém se sazenicemi smrku a jedle, možná trochu ano u buku, protože ten má v semenných rocích prodlevy. K dnešnímu dni ohledne zalesňování nevidíme žádný problém,“ ubezpecil. Navíc zaměstnanci státního podniku Lesy ČR uprednostnuji přirozenou obnovu lesa. Loni měl semenny rok smrk, takže nyní není pro jeho semena v lese kam slapnout. Z nich by měly vyrust sazenicky a ty lesníci doplni jenom tam, kde to bude třeba. „Ovšem v jake situaci jsou soukromi majitele lesu, nemohu posoudit. To už záleží na vztahu pestitelu ve skolkach k soukromnikum a na tom, jak se na to pripravi. My po pestitelich pozadujeme zaruku, že nám z našich semen potřebné sazenice dodaji,“ uzavrel. „Dostatek sazenic nežalezi ani tak na nas, jako na politické situaci. Tedy na tom, jak dopadnou zákazky,“ řekla včera vedoucí Lesnické skolky v Červenem Dvore Veronika Smidova. „Myslím ale, že budeme mít sazenic dost. Zatím jsme je měli vždy v podobných situacich. ovšem dá se předpokládát, že celkove bude v republice sazenic mene. My máme ale skolky po celé republice, takže jsme schopni v případě potreby zajistit stromky z prebytku v jiných místech, a to i přesto, že je republika rozdělena do pestebnich oblasti, kam smí přijít jenom určitě druhy dřevin,“ nevidi situaci nijak dramaticky Veronika Smidova.