Novodobí rytíři bojujína Šumavě s kůrovcem: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:49

V šumavském parku pracuje stovka dřevorubcu, kteří zde s motorovými pilami odklizeji následky lednového orkánu Kyrill.

Šumava - Zelena maringotka uprostřed nadherných šumavských lesu, v kamnech praska dříví a otevřenými dvermi vane vune slepici polevky. Muzi v zelených monterkach odlozili oranzove prilby a motorove pily. Do konce smeny jim zbývá šest hodin, za které stahnou na hromadu k cestě ještě několik vichřici vyvrácených smrku.

Bucek dřevorubcu

Tri měsíce se stovky lidi z celé republiky i sousedního Slovenska každý den potýkáji v lesích šumavského národního parku s následky lednového orkánu Kyrill. Na Šumavě padlo necelých 700 000 kubíků dřeva, zpracovaných je v současne době zhruba třetina. Lesníci se boji kůrovce, který kvůli letošnímu teplemu jaru vyleti o několik tydnu driv. „Musime dřevo zpracovat rychle, neboť pocatkem května vyleti kůrovec,“ říká Václav Hrebek ze Správy NP Šumava v Borových Ladech. „V I. Zóně parku dřevo proti kůrovci osetrujeme mechanicky, ale necháváme ho na místě.“ Z II. Zóny parku však dřevo vyvazeji. Na Diane mezi Knizecími Planemi a Borovými Lady pracuji dřevorubci ze společnosti Zabrezska lesní. „Jsme tady třetí měsíc a budeme tady aspon do konce září,“ říká dřevorubec Petr Skala. „Prijeli jsme od Lanskrouna, kde není práce, takže jsme radi, že nasi panove tuhle šumavskou zákazku vyhrali,“ libuje si Skala z Janoušova u Lanskrouna. Z moravské firmy sem prijelo šest lidi, kteří od rána do vecera pracuji uprostřed šumavských hvozdu. Vrcení motorových pil a traktoru, kterými stahuji k cestě opracované kmeny, neprestava ani o víkendu. „Pracujeme dvacet dni a deset máme volno,“ vysvětluje Skala. Dřevorubci bydli v Borových Ladech nad kancelaremi správy parku. Sami si vari nebo chodí do hospody. „Dneska máme slepici polevku, protože jsme se zrovna včera vratili z domova,“ usmiva se další tezar, devetapadesátilety Josef Mrazek. „Mame tak napakovanou lednici, že se tam už nic nevejde. Vecer bude peceny bucek, tak prijdte,“ zve s usmevem. „Mame na varení tři kastroly. Jidlo nám vydrzi tak na deset dni, pak si zajedeme do Lidlu a nakoupime. Varime si gulas z konzervy a polivky.“ práce dřevorubcu v lese je nebezpečná, neboť kmeny spadaných stromu leží přes sebe. „Stromy jsou napruzene, tak musime dávat pozor.“ Při odklizení následku vichřice v jižních Čechách zahynulo několik dřevorubcu. „Letošní zima ale byla dobra na praci,“ libuje si Skala. „Nebyl skoro žádný sníh, takže se dobre dělalo. Denně jsme někdy udělali i čtyřicet kubíků, ale jak stromu ubyva, je toho samozřejmě min.“ Co říká na odloucení rodina? „Mam tři děti ve veku sedmnact, trinact a tři roky,“ prozrazuje Skala. „Zena moc nadsena není, ale je rada, že budou nějaké peníze. Jinak bych byl doma, kde práce není.“ práce v lese s motorovou pilou je těžká a nebezpečná. Moc se ale necení. „Jestli je prumerna mzda v republice dvacet tisíc, tak tu nemame,“ vyvraci famy o platech novodobych rytiru s motorovými pilami. „Mam tu práci ale rad. Delam ji trinact let. Není to fabrika, a ještě jsem porad v přírodě,“ usmiva se Skala.

Na rekreaci priste

Práci v šumavském parku si chvali také Josef Mrazek. „Je tu hezky, jen kdybychom nemuseli dělat,“ usmiva se muz z Jedli u Zabrehu.“Lidi sem nechodí a v létě tu budou houby a boruvky. V lese delam sestatřicet let. Dvacet let s pilou, dvanact let u lanovky a teď jezdim s traktorem. Když jsem jezdil po svete s lanovkou, dělal jsem pět let v Krkonosich. Na Šumavě ještě nikdy.“ Ze nevidi rodinu, mu ani nevadí. „Deti už jsou z domova, tak co,“ pokračuje Mrazek. „Nejsou tu kolem ani žádný zensky, jen chlapi, tak se pak všichni tesime domu na ty svy,“ smeje se s ostatními. Dřevorubci tvrdí, že sranda musí být. „Na Šumavě je krasne, a verite, že jsme tu prvne?“ prozrazuje za všechny Skala. „Nebyli jsme tady nikdy na dovolene, ale prijeli teď na praci. Určitě se sem vratime, jenže bez pil,“ shoduji se dřevorubci, než si nasadi prilby a vezmou do ruky motorove pily. Do podzimu mají na Šumavě co dělat.