Schengen dal sbohem všem králům Šumavy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:49

Kvilda - Jmenovali se Hasil, Kilián nebo Nowotný. Králové Šumavy z literárního zpracování nebo podání pamětníků. Od včerejška by mohli projít do Bavorska svobodně a beze strachu o život.

Nakolik jsou jejich postavy reálné? Jednu z legend oživil spisovatel Rudolf Kalčík podle vyprávění lidí kolem Kvildy, kde sloužil jako pohraničník. Vypráví o králi Šumavy jménem Kilián. Vodil v létěch 1948 až 1951 takzvané kopečkáře bažinami přes Medvědí potok a Chalupskou slať až do bavorského Finsterau. Model tohoto pašeráka lidí dnes vystavuje hotel U Krále Šumavy na Kvildě. U panáka s fajfkou se fotí především němečtí turisté.

Ani pořádně nevím, jestli je ten příběh pravdivý. Krále tady ale máme a je pro hosty zajímavý, říká majitel hotelu Daniel Žlebek, který se na Kvildu přistěhoval a nemá tady kořeny. Podobně mluví i další podnikatelé například v Českých Žlebech, odkud pochází příběh o jiném králi -Josefu Hasilovi.

Ve dne vozil proviant rotě pohraniční stráže a v noci převáděl cestou přes německou osadu Krásná Hora, srovnanou později se zemí. Podle těchto pramenů byli nejznámější šumavští králové dva. Zatímco z Kvildy vedla strastiplná pašerácká cesta do Bavorska dlouhá přes dvacet kilometrů, z Českých Žlebů to bylo na hranice jen tři kilometry - po trase bývalé Zlaté stezky.

Bratři Josef a Bohouš Hasilové z Husince skončili po pár letech. Mladšího Bohouše příslušníci státní bezpečnosti chytili a při výslechu podle místních lidí zavraždili. Je tajně pochovaný na hřbitově v Českých Žlebech u zdi. Josef utekl do Kanady.

Starostka Stožce Zdeňka Lelková, která žije v Českých Žlebech, pověsti o králi Šumavy slyšela často. Je to ale z padesáté ruky. Nikdo neví, co je pravda. Na hranicích umírali lidé, ale byli to i finančníci a strážci, podotýká Lelková.

Skutečná fakta o králi Šumavy přitom stále čekají na otevření. Stopy leží v prachatickém archivu, který má i protokoly z výslechů státní bezpečnosti.

Jsou tam i dokumenty kolem bratrů Hasilových. Na jejich otevření je podle mě ještě brzo. Pamětníci těch dob stále žijí, soudí ředitelka archivu Jana Koutná.

Nejenom po roce 1951, kdy hranice rozdělila železná opona, ale i ještě před ní, totiž pohraničníkům a státní bezpečnosti pomáhali někteří místní lidé. Dělali falešné převáděče a naváděli nic netušící klienty přímo k zatčení.

V Českých Žlebech si lidé vyprávějí, že Josef Hasil se tu objevil po roce 1990. Přijel z Kanady. Schengen možná odnese i část tajemství kolem dramat na hranicích. Určitě bychom při jeho oslavách neměli zapomínat na ty, kteří zde umírali, řekl převor cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě Justin Berka.