Ekologie: Váha doporučení: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:49

... Aneb Jakou hodnotu má stanovisko vědců ke zpracování následku orkánu Kyrill v národních parcích

Mala skupina vědců dala 5. března t. r. Ministru ZP Bursíkovi doporučení ke zpracování kalamity v Národním parku Šumava. Nejde však o stanovisko vedcu, jak bylo nazvano, ale o stanovisko jen některých vedcu, s výjimkou Ing. Svobody biologu, kteří si zřejmě dovolili hovorit za všechny. Toto doporučení však vycházi z některých zkreslených faktu, domnenek i z neználosti zákonitosti vývoje šumavských lesu a z neználosti lesnické činnosti.

Pokud tato skupinka biologu tvrdí, že jejich doporučení je zalozeno na svetove uznavaných přístupech k takovému typu události, nemluvi pravdu. Šumavské NP jsou v evropském, ale i ve svetovém pojeti neopakovatelné a tyto „svetove uznavane“ přístupy vedou v podmínkách Šumavy k její devastaci. Co platí pro území severoamerických NP, nemůže platit pro NP střední Evropy, podstatne ovlivnene lidskou činnosti. Asi 7 500 hasuchého lesa a holin na Šumavě je toho dokladem.

Nizkou úroveň znalosti mozných způsobu asanace kalamitního dříví projevila tato skupinka akademiku v samem začátku svého doporučení, když se domnívala, že likvidaci následku vichřice lze provadet jen za použití těžké mechanizace. Nejde-li ovšem o pokus znevazení lesnické činnosti obecne.

Velmi odvazne je pak tvrzení těchto vedcu, že podle předbezných výsledku po orkánu Kyrill byly nejvíce narušeny lokality, kde byly v minulosti provadeny asanace po vichřici nebo kůrovci. Divim se, že se vědec spokoji s předbeznými výsledky, a i kdyby tato neprokazana souvislost existovala, je to příčina druhotna. Ze studii historie větrných kalamit na Šumavě vyplývá, že nejvíce byvaji postihovany stále stejne lokality. Daleko větší podíl na šumavských kalamitach má relief terénu. Proto i v těchto lokalitách je výskyt kalamit a jejich intenzita častější a větší. případně nežpracovani kalamity v těchto lokalitách v zadnem případě nežabrani vzniku porostních sten, jak se autori doporučení domnivaji. Ty přece vznikly při kalamitě. Nehlede na to, že pripadna holina vznikla po zpracování kalamity bude mnohonasobne menší, než plocha suchého lesa ramovana porostnimi stenami. Efekt ochrany těchto porostních sten před dalšími vichřicemi a orkány suchými stromy má castecny vyznam jen v několika prvních letech po odumrení stromů. Po 5 až 10 letech na těchto plochách stojí jen pahyly stromu vysoké několik metru bez zjevneho „protivětrného“ efektu.

Nepravdive a zavadějící je další tvrzení skupinky vedcu, že území bez asanace se rychleji mení směrem k přírodnímu ekosystému.To může být castecne pravdive jen tam, kde se vyskytuje přirozena dřevinna skladba materského porostu. Do většiny porostu, které tito vědci doporučili ponechat bez zásahu, je však potřebné „vnest“ zejména jedli, buk, klen, jilm a některé pripravne dřeviny. Bez lidských zásahu je vytvoření přirozené skladby otazkou mnoha staleti a trva několikanasobne dele než v případě opacnem. A tolik času nemame. Osobne bych se velice rad seznamil s odbornou a obhajitelnou studii, která na základě prokazaných a v praxi odzkousených skutečnosti opravnuje tuto skupinku biologu k doporučení pro NP Šumava, které ministrovi ucinila. To je neprovadet zadna asanacni opatření v prvních bezzásahových zónách a v území druhých zón navrzených jako bezzásahové.

Pral bych si, aby po orkánu Kyrill prestaly na Šumavě platit některé zákonitosti ve vývoji kůrovce, pokud se opravdu 20 % kalamity ponecha svému osudu. Pro případ, že tyto zákonitosti budou platit i nadále a dojde ke kůrovcové kalamitě, která může prerust v ekologickou katastrofu, měli bychom si jmena vedcu, kteří radili ministrovi ZP, dobre pamatovat.

Zaver:

Jakou vahu má doporučení těchto vedcu? Vahu odbornych, v podmínkách Šumavy vědecky obhajených a v praxi proverených postupu, nebo vahu 18 akademických titulu biologu? Je smutným faktem, že ministrovi ZP neposkytli doporučení ti, kteří mají o lesích v NP Šumava daleko větší a praxi proverene znalosti. Problém Šumavy jiždávno není problémem odborným, ale problémem ideologickým. Na jedné straně vize divočiny po vzoru severoamerických NP, na straně druhé snaha o zachovani zelené Šumavy i za cenu lidských zásahu.