Národní park Šumava –téma pro vládu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:49

Verejne slyšení k problematice realne hrozby kůrovcové kalamity na Šumavě probehlo v minulých dnech v senátu. Verejne slyšení je institut, který je za přitomnosti odborne veřejnosti urcen zákonodarcum tak, aby si na určity konkrétní problém udělali svůj názor. Jak řekl v uvodu mistopředseda senátu Petr Pithart, veřejne slyšení bylo svolano i proto, že „pokud jde o odbornou veřejnost, musíme bohužel konstatovat, že se zatím nedari sjednotit názory skupin odborníků na zásahy v Šumavském národním parku proti kůrovci, na zpracování větrné kalamity a na miru a casovy rozvrh rozšiřování bezzásahových území. Nedokazi najít ani nejzakladnější konsenzus.“

Šumavský národní park celi po orkánu Kyrill realne hrozbe rozsáhlé kůrovcové kalamity, která může znicit obrovské plochy lesa. Jiz vznikle i hrozici škody způsobene nezasáhovaním proti kůrovci, neexistence zákona o NP Šumava i v minulosti spatna komunikace správy parku se šumavskými obcemi jsou vazne problémy, jimiz by se podle senátoru nemělo zabyvat pouze ministerstvo životního prostředí, ale Vláda.

Slysení v senátu opět potvrdilo vyhroceny spor mezi odborníky o tom, jak by měl Národní park Šumava v budoucnu vypadat. Zatímco skupina biologicky orientovaných odborníků nadále prosazuje především volne působení přírodních procesu v nejcennějších částech parku, tedy nezasáhovani do přírodního vývoje, druha skupina - především odborníci na ochranu lesa, upozornuji na vazne nebezpečí, které hrozí smrkovým lesům i celému ekosystému parku při setrvani současneho přístupu ministerstva životního prostředí a správy národního parku, které usiluji o rozšiřování bez zásahových území

Ředitele parku, jeho koncepce a management jednotlivých zón se často mení se zmenou osoby ministra životního prostředí. Podle starostu šumavských obci tento stav umožňuje ministerským úředníkum uplatnovat vlastní názor bez ohledu na veřejny zájem. „Na území národního parku probíhá skryta reforma, která má za cil vznik jiného parku, než jaký byl v době svého zalození,“ řekla Stanislava Barantálová, představitelka Svazu obcí Národního parku Šumava a bývala starostka Borových Lad. „Park obce omezuje, nezohledňuje jejich pozadavky ani potreby turistického ruchu a obchazi zákony,“ dodala.

Zaver není optimisticky

Ministerstvo životního prostředí a správa NP totiž svůj záměr rozšířit některa bez zásahova území v NP Šumava v loňskem roce s dotcenými obcemi projednavaly, jak jim to uklada zákon. Narazily však na velký nesouhlas. Projednavani pak bylo nahrazeno správním řízením zahajeným z moci uredni. I přes nesouhlasna stanoviska většiny šumavských obci a dalších dotcených subjektu nakonec ministerstvo rozhodlo ve prospech svého zameru - potvrzuje to vyrok ministra Bursíka, že 20 % následku orkánu Kyrill zůstane v NP Šumava nezpracováno. Toto rozhodnutí, které mení dosavadní rozhodnutí o managementu jednotlivých zón ochrany přírody, fakticky znamená rozšíření bez zásahových území i do II. Zón, kde se až dosud proti škůdcům aktivne zasahovalo. „Nesu za to politickou odpovědnost,“ prohlásil v senátu ministr životního prostředí Martin Bursík.

Podle lesnických expertu je třeba les na bez zásahovy režim postupně pripravovat a vysazovaním vhodných dřevin změnit jejich druhovou skladbu. To bylo ostatne i záměrem odborníků, kteří NP Šumava na pocatku 90. Let zakladali. „Neuvazovali jsme tehdy o tom, že by se v národním parku prestalo hospodařit, i bez zásahove zóny se měly hlidat, aby se nežnicily,“ potvrdil František Urban, bývaly zástupce CR v ve Svetovém svazu ochrany přírody (IUCN). „V původní kategorizaci nebyla ani první zóna bez zásahova a skladba lesa se měla postupně premenovat na vhodnejsi.“ Podobne postupuji také němecti sousedi v sousedním NP Bavorský les - budouci bez zásahove zóny v nove části parku budou na ponecháni samovolnému vývoji postupně pripravovat nejméně do roku 2027. Teprve tehdy, budou- li tamní lesy v požadovaném stavu, je ponechají bez zásahu člověka.

Pokud se v nynějších smrkových porostech v NP Šumava nebude zasahovat proti škůdcům, dojde k jejich velkoplosnemu rozpadu. Správa parku navíc bude muset na hranicích bez zásahových ploch branit šíření kůrovce v tzv. Pufracnich zónách. Tím bude dochazet ke vzniku ohromneho množství nežadoucích holin.

Zaver veřejného slyšení k Šumavě není tedy optimisticky. Nadejne je, že nový ředitel NPŠ František Krejčí ve svém vystoupení opakované vyjádřil, že jednou z jeho priorit je navazat dialog s obcemi a všemi zúčastnenými stranami.

Jiřína Rippelova, Josef Kalbáč, Tomáš Jirsa, senátoři ze Šumavy