Nevstoupíš dvakrát do téhožpralesa: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:49

Dopisy, Ad LN 8. 8.: Šumava neumírá, Šumava se rodi

Ve svém článku polemizuje pan Branis, ředitel ústavu pro životní prostředí, se šumavskými senátory, kteří na stránkách Lidových novin projevili obavu o další osud šumavských lesu (Rekni, kde ty hvozdy jsou, LN 3. 8.). Asi hlavní myšlenkou jeho článku je to, že bezzásahové oblasti nemají sloužit profitu, (jak zřejmě chtějí podle pana Branise senátoři), nýbrž demonstraci a dokumentaci přírodních jevu a procesu (jak chtějí vědci).

Za přírodní jevy a procesy je povazovan vývoj, do které ho nezasáhuje člověk. Když po kalamitach na prelomu devatenacteho a dvacateho století osazeli lesníci Šumavu smrky, které pochazely ze všech koncin Rakouska-Uherska, nevedeli, na tehdejší urovni poznani, že zakladaji lesy z geneticky nevhodneho materiálu a ze jeho vysadba v monokulturach snizi ekologickou stabilitu těchto porostu. Řídili se tím, že smrk je pro člověka mnohostranné velmi uzitecna dřevina, a chtěli zalozit lesy, které budou jednou zdrojem uzitku. (Dnešní zastanci ekologismu, kteří tak usilovne kritizuji smrkové hospodářství, by se asi divili, co vsecko by se ztratilo z jejich prostředí, kdyby naraz zmizely všechny stavby a vyrobky ze smrkového dřeva.) když tedy dnes na mrtvých telech lesních velikánu začíná vyrůstát nový les, který se zmlazuje ze zbytku porostu, které zůstaly po kalamitě, těžko lze takový les povazovat za přírodní. Geneticka vybava těchto smrcku pochazi často z nizin pod Alpami a je tedy nevhodna pro život v drsnem horském klimatu. Je pravda, že přírodě je to úplně jedno a ze nějaký vývoj určitě na těchto plochách probehne, ale těžko lze tento vývoj prohlásit za přírodní a jeho vysledek za původní prales.

A co se týká toho kritizovaneho profitu, tak ten se v lesním hospodářství da uzivat až za sto let po tom, kdy se vlozi práce a prostředky do obnovy znicených porostu. Pochybuji, že by senátorum tolik zalezelo na ziscich, které by mohly vynaset obnovene lesy v příštím století. Podstata tohoto sporu je spíše v tom, že zatímco někteří vědci a ekologiste vidí v šumavské krajině demonstracni a dokumentacni objekt samovolne sukcese, tak pro lidi, kteří tam žijí, je to jejich životní prostředí, ve kterém budou zit celý život.

Petr Navratil, lesník, Jablonec nad Nisou