O hubení hmyzu v parlamentu?: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:50

Polemika

Jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS) není spokojen s tím, že se v Národním parku Šumava konecne ponecha malé území přírodě, kde se polomy nevytezi. Chce, aby Vláda nebo parlament znovu jednaly o tom, co je na Šumavě veřejným zájmem.

Vláda už o této věci jednou jednala a vyhlásila Šumavu v roce 1991 národním parkem. Nevidím důvod toto rozhodnutí menit. Myšlenka, že by parlament nebo Vláda měly rozhodovat, ve které rezervaci či národním parku se má těžit dřevo a hubit kůrovec, je dost bizarni. Od toho tu máme radu odborných instituci.

Hejtman Zahradník má nicméně ve středecním Pravu pravdu v tom, že lednový orkán Kyrill nám nedava na vyber. Bud všechny polomy vytezime a vytvorime na hřebenech Šumavy další obrovské holiny, které bude dal rozsirovat vítr a které budeme s obtizemi nakladne znovu zalesňovat.

Tak jsme to dělali dosud. Cim víc jsme tezili stromy napadené kůrovcem a přitom otevřeli lesy větru, tím větší plochy lesa smetly nejblizsi vichřice. Dost nevydareny experiment.

V sousednich Boleticích navíc vidíme, že těžké stroje při těžbě polomů způsobi erozi, znici lesní pudu a poškodi les víc než napadení kůrovcem.

Druha možnost je, že ponecháme v nejvyšších polohách Šumavy polomy ležet. Sice se rozmnozi kůrovec, ale padlé kmeny zabrani erozi pudy a pod ochranou suchých stromu vyroste nový les. Zadarmo.

Přirozenému zmlazení mladych stromku se tu dari mnohem lépe než na holinach. Stojící souse navíc funguji jako vetrolam před nežasazenými porosty. Tak to dělala příroda po tisícileti, dokud člověk nevzal do ruky pilu a sekeru.

Proti kůrovci je potřeba zasahovat na okraji národního parku, aby nenapadl okolní hospodářské lesy. Je paradoxni, že jihočeskému hejtmanovi vadi, že se v jadru národního parku nevytěží 133 000 m3dřeva, a přitom je mu úplně jedno, že ve státních a vojenských hospodářských lesích okolo národního parku nestihli zpracovat daleko větší množství polomů, kde se kůrovec rozmnozi.

Cilem národních parku je obnovit alespoň na malé části země nedotcenou přírodu. proč se hejtman Zahradník nechce smirit s tím, že zde uvidí také suché stromy? Obklopuji nas totiž hospodářské lesy, ve kterých lesníci odstraňuji každou sousku. Pohledu na odumírajíci stromy jsme odvykli. A tak je naše představa „spravneho“ lesa na hony vzdálena tomu, jak přirozený les doopravdy vypadá.

Pralesu, kde stromy rostou, umírají a rozkládáji se, je u nás jen několik. Proto pohled na suché stromy v šumavském národním parku skutečne radu lidi může udivit. Raději je podrizneme a odvezeme na pilu, abychom se na ne nemuseli divat? Parezy jsou jihočeskému hejtmanovi milejsi? To ale opravdu není řešení pro národní park.

Libor Ambrozek, Autor je poslanec KDU-CSL a předseda Českého svazu ochránců přírody