Prášily: Nejen šumavská ledovcovájezera: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:50

Prášily byly za první republiky letoviskem oblibeným téměř stejne jako Spindleruv Mlyn. Po valce jejich slava upadla z prosteho důvodu: ocitly se ve vojenském pásmu. Od roku 1991, kdy byl zakázány prostor zrusen, chytily Prášily druhy dech.

Ve vsi, jejiz ubytovaci kapacita pomalu prevysuje počet stalých obyvatel (asi sto padesát), si můžete třeba objednat jizdu na koni či v kocare, v zimě i sprezení tazene psy. Je také ideálním vychozim bodem pro horské tury k okolním ledovcovým jezerum.

Jezero Laka je podle znalcu nejkrásnější, ale ani blizsi Prášilské jezero vas nežklame. Bohužel, po červene turistické značce - což je z Prášil nejkratsi trasa - se k němu nedostanete. Asi v polovině cesty mezi vesnici a jezerem probíhá těžba dřeva coby odklizení následku lednového orkánu. K jezeru se tedy vydejte přes Slunecnou a odtud po zlute trase a nasledne po zelené.

Lesy proridly

Pametnici zeli nadherných hustých lesu, jež postupem času podlehly polomům a kůrovci. Pro turistů má však tento fakt výhodu: od jezera se oteviraji krasne pohledy do okolí. A abyste se rozhledli ještě lepe, doporučuji vystoupat po červene značce na Poledni horu neboli Poledník, na jehoz severním upati se Prášilské jezero rozkládá. Téměř čtyřicet metru vysoka rozhledna je sice zatím zavřena, ale snad návštěvníky privita 16. června (to záleží na rychlosti těžby v okolí). Vsak jen samotny vrchol Poledníku nabízí uchvatny pohled na zelenou Šumavu.

Z ptáci perspektivy uvidite i místa, kam se zatím nedostanete, neboť jsou veřejnosti striktne uzavřena. „Jednoduse kvůli tem černým ptákům,“ říká s nadsazkou Karel Zlabek z Informačního střediska v Prášilech. Ano, jedna se o rezervace s výskytem tetřeva hlusce. Přístup do nich je povolen pouze od pocatku července do konce září.

Pokud byste se rozhodli stejnou trasu absolvovat na kolech, pocitejte se dvěma vecmi. Přímo k jezeru na bicyklu nesmíte, je nutno vyuzit odpocivadla kousinek od jezera a ku brehu dojit pěšky. A kopec na Poledník da zabrat i opravdu trenovaným cyklistům. Nestydte se seskocit, je zbytecne si kazit vylet nevolnosti z vycerpani.

Najezte se u Michala

I pro pěší jsou určitě úseky stoupani (např. v místě, kde se napojuje červena na zelenou) poměrně narocne. Když tedy z Poledníku sestoupite do Prášil, zřejmě vezmete zavdek dobrým obedem. Hostinec U Michala si ziskava zaslouzeny vehlas; kuchyne chutna, obsluha snaziva. V jidelním listku si určitě poctete. Neminím teď pestrou nabidku pokrmu, ale poutave zpracovanou historii bývale sklarské vesnicky. Deset stran textu a fotografii vám priblizi, jak se tu kdysi zilo, a dozvite se i drobnosti typu, co byl „hermel“. Jedinou nevyhodou je u Michala malá kapacita zahradky. Nebo spis vysoký počet stravniku. Prášily zacínají být opět zname a okolní krasy prijizdeji poznávat pěší i cykliste. A také Keltove.

Tedy ti novodobi, samozřejmě. V Prášilech vyrostla keltska vesnicka, v niz se konaji oslavy různých keltských svatku. Naposledy minuly víkend vitani jara Beltine. V nejblizsich planech jsou oslavy letního slunovratu (23. 6.) a keltsky svatek hojnosti a remesel Lughnasad (28.-29. 7.). Na programu byvaji koncerty, ukazky remesel, souboje...

Každému, co jeho jest, já jsem prijela spíše za přírodou. A tak jsem od ritualu „buzení hadu“ odesla po louce k Prášilskému potoku. Zula jsem boty a po kluzkých kamenech udělala v bodave chladne vode pár nesmelých kroku. A zavidela místním, že za chvíli nemusí nasednout do auta a z tohoto puvabneho koutu nási země odjet do rusneho města.

Muze se hodit Do Prášil můžete dojet autobusem ze Sušice nebo autem. Pokud se rozhodnete pro vlastní dopravu, davejte za Dobrou Vodou pozor na odbocku ke Skelne. Je tam, kde namisto asfaltu tvoří silnici dlazebni kostky. Pokud bude ubytovaci kapacita Prášil naplnena, můžete prespat třeba v Sušici či o něco dal v Klatovech. Info: www.šumavanet.cz

www.archeoparkprasily.cz

Kdyz z Poledníku sestoupite do Prášil, vezmete zavdek dobrým obedem