Kde padl poslední vlk: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:50

Haló magazín

Tajemství šumavského hvozdu

Stvane zvíře zoufale prchalo zasnezeným lesem. Propletalo se husty m porostem. Na malé rovince se zastavilo. Vetrilo, odkud přicházi nebezpečí. Trojuhelnikovite slechy zachytily podezrely zvuk. Pozde. Prask - zadunel vystrel. Poslední šumavský vlk padl do chladne bile pokryvky... Byla středa 2. Prosince 1874. Z usti dvouhlavnove brokovnice lefosky schwarzenberského knizecího stavitele Jana Sterbika se ještě kourilo. Nahanka na selmu byla úspěšná. Když to místo dnes hledate, v zimě - snad s výjimkou te poslední - by to ve vysokém navatem sněhu mohl být bez turistického znacení problém. Tady, kousek pod vrcholem Svetle hory, asi pět kilometru od šumavské horské osady Lipka v nadmorské vysce 1090 metru, stojí na místě ulovení posledního šumavského vlka maly kamenny pomnicek.

Puška skoncila v muzeu

Jan Sterbik byl z nedalekeho Vimperka. Po téměř sestapadesáti letech od jeho pamatneho vystrelu venoval jeho syn 1. Srpna 1930 onu historickou loveckou zadovku lefosku (nazev podle jejího konstruktera, francouzského puskare Casimira Lefaucheuxe, 1802- 1852) tehdejšímu schwarzenberskému muzeu na zamecku Ohrada v jihočeské Hluboke nad Vltavou. Tam ji v nynějším Muzeu lesnictví, myslivosti a rybarství mají dodnes. V současne době je však k videní až do letošního 17. Listopadu v Praze. Na zajimave vystave Šumava - tajemstvi, nostalgie, příběhy v budove Národního zemědělského muzea na Letne.

„Velkou škodu cini, zvěř, dobytek davi“

Stejne tak je na vystave rovněž z Ohrady zapujceny vypreparovany vlk, zastreleny před téměř133 lety stavitelem Sterbikem. Rika se mu sice poslední šumavský nebo dokonce česky vlk, ale tak docela pravda to není. Jestliže v 16. Století bylo na Šumavě vlku tolik, že způsobovali znacne škody na hospodářských zvířatech i zvěři, o dvě století později jim zvonila hrana. Tak třeba rozmbersky kronikar Václav Brezan zaznamenal, že o Vanocích 1557 na panství krumlovskem „vlci velkou škodu cinili, zvěř a dobytek davice, ac se myslivci snažili něco jich ulovit“. Podle encyklopedie Šumava - příroda, historie, život bylo v létěch 1603 až 1649 na panství český Krumlov uloveno 694 vlku. Jen roku 1640 tam prý vlci zabili přes 140 kusu jelení zvěře.

Masovy hon na selmu

V kronikach bylo zaznamenáno mnoho pripadu napadení člověka vlky. Obce se měly chránit zatarasy a pastmi (tzv. vlci jamy). Poddani měli povinnost účastnit se lovu vlku. Zabijení vlku bylo povoleno všem bez rozdilu stavu, i když lov obecne byl v te době vysadou slechty. Například podle nařízení z roku 1696 se na panství Vimperk měly poradat nahanky na vlky, jichž se museli účastnit mladi sedlaci a selsti pacholci. K likvidaci se měly používat i otravene navnady. Vlk musí být vyhuben - stalo se heslem doby. -Do roku 1975 bylo u nás možné lovit vlky celorocne bez omezení poctu kusu. V temze roce byla uzákonena pulroční doba hajení v case rozmnozovani a vyvedení mladat.

- chráněni jsou vlci od roku 1992 a dále na základě Umluvy o ochraně evropské fauny a flory a přírodních stanovist, k niz se CR pripojila roku 1997. Nesmí se usmrcovat, chytat, chovat v zajeti ani rušit.

- Od roku 2002 patří vlk mezi zvěř, již nelze podle mysliveckeho zákona lovit.