Stromy po kalamitě nelze ponechat osudu: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Stromy po kalamitě nelze ponechat osudu |Author=Tomáš Jirsa |Date=2007-02-09 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:50


Stromy po kalamitě nelze ponechat osudu
Author Tomáš Jirsa
Date 2007-02-09
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Dopisy redakci

Ad LN 5. 2.: Kalamita obnovila boj o kůrovce

V boji o kůrovce na jedné straně stojí obce, kraj a jihocesti poslanci a senátoři a na druhé straně ekologiste, kteří chtějí část stromu po kalamitě na Šumavě ponechat osudu.

Podle stále zastrených odhadu nyní leží v parku necelých 700 tisíc m3. Už jen to, co leží v prvních zónách (cca 35 tisíc m3), stačí při nežpracovani na to, aby vznikla další kůrovcová kalamita.

V Národním parku Šumava padlo nejvíce lesa hned po největší kalamitě, která vznikla tesne před rokem 1870. Tehdy padlo na Šumavě přibližne milion m3 dřeva. Nasledne se rozsiril kůrovec a celkovy vysledek byl odhadem 4 až 7 milionu m3, které podlehly kůrovci. S následky této kalamity se potýkáme do dnes, protože měla hlavní podíl na změně dřevinné skladby ve prospech rychle rostoucího smrku a vzniku rozsahlých smrkových monokultur.

Další kalamity se opakované likvidovaly a žádný vlastník lesa si nedovolil vzniklou kalamitu nežpracovat včas, aby se nemohl premnožit kůrovec. V nedavne minulosti jsme se mohli poucit z toho, že kůrovcová kalamita může vzniknout i z mnohem menší příčiny. To se jednalo o poslední rozsahlou a vleklou kůrovcovou kalamitu na Šumavě z let 1983-2002, kterou odstartovalo pouhych třicet tisíc m3 padleho dříví v sousedním NP Bavorský les a malá část nežpracovaných smrku na nasi straně Šumavy. Toto množství zůstalo po rozhodnutí vedení bavorského parku nezpracováno a lezelo převažne v blízkosti státní hranice. Cozpak nejsme dostatecne poucení z minulých kalamit? Budeme donekonečná poslouchat ekologisty z nevládních organizaci, kteří nám tvrdí, že Šumavě nic nehrozi?I pouha prodleva při zahajení likvidace větrné kalamity může prinest nežastavitelné následky pro celou oblast.Dopisy jsou redakcne kraceny. své prispevky posilejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Englise 519/11, 150 00 Praha 5 - Smichov nebo e-mailem na adresu nežkracene znení dopisu a další ohlasy ctete na www.lidovky.cz/dopisy

Tomáš Jirsa, senátor jižní části Šumavy