Lesníci použijí v parku chemikálie: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:50

Šumavský park dostal povolení na chemicky postřik proti kůrovci v druhé zóně * Ekologičtí aktivisté protestuji

Šumava - Správa šumavského parku poprvé nasadi v lesích chemicky postřik. Důvod? Obava z kůrovcové kalamity. Použití chemikalii schvalila Vláda. Ekologičtí aktivisté jsou však proti - tvrdí, že chemikalie do druhých zón šumavského parku nepatri.

Lesníci vyrazi mezi stromy se speciálními desetilitrovými nadobami na zadech. Budou strikat presne určené kmeny stromu v parku takzvanými biocidy, které mají zahubit kůrovce.

„Postřikovat se bude pouze ve druhých zónách parku, a to jen na presne urcených místech. Tedy tam, kde nejsou zdroje pitne vody, prameniste, netecou tudy reky nebo nejsou rašeliniste. Postřikovace mají staly tlak. Tak by chemicka latka měla kapat na zem co nejméně,“ vysvětluje náměstek ředitele šumavského parku Libor Hošek.

Lesníci v parku vystrikaji zhruba sto padesát tisíc kubíků dřeva, což je pro představu zhruba pětina popadaného dřeva po lednovém orkánu Kyrill. Na některé stromy se ale bude strikat chemikalie hubici lýkožrouty třeba i třikrát.

Lesníci cekaji na vhodne stadium brouka

První lesníci se v parku objevi možná už za tyden. Cekaji na dobu, kdy kůrovec, zavrtany pod kurou stromu, bude v posledním vývoji. Do ctrnacti dnu by se pustil do dalších stromů.

Návštěvníci parku nástrikane stromy poznaji: budou oznacene červenou či zelenou barvou. Podle lesníků turistům při kontaktu nic nehrozi, protože schvaleny postřik je nejméně toxicky z latek, které se v Česku mohou používat.

I přesto by však lidé měli dodrzovat hygienicka pravidla: zbytecne na stromy nesahat, prsty od chemikalie si neprikladat k ocim a ruce si často omyvat.

Ekologičtí aktivisté proti použití chemikalii v parku protestuji. Dosud lesníci jedovate latky v lesích umistovali jen do lapáku, které brouky nalakaji a otravi. Lapaky vypadaji jako dvoumetrova polena. „Chemie není dobrý napad, protože může hubit i jiný hmyz než jen kůrovce, může ublizit i velmi potřebným druhum,“ řekl aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. „Stromy by se měly třeba loupat a v horských oblastech by bylo dobre ponechat les volnému vývoji,“ dodává aktivista.

Orkán Kyrill

Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. Ledna 2007 apresunul se přes Atlanticky ocean k Evropě. Nejvyšší namerena rychlost větru presahla v Česku 200 kilometruv hodine. V Jihočeském kraji padly více než 4 miliony krychlových metrů dřeva, podle lesníků se park zmenil k nepoznani. škody odborníci prirovnávají k dosud největší kalamitě na Šumavě z roku 1870.