Rozsáhlé polomy zabránily rozšíření kůrovce na Šumavě: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:50

Brouk nalétl hlavně do smrků, které sklátila říjnová vichřice Vimperk - Silná vichřice, která se Šumavou prohnala koncem října loňského roku a způsobila rozsáhlé polomy, nakonec lesům v jihozápadním pohraničí paradoxně prospěla, když pomohla zabránit výraznějšímu rozšíření kůrovce do dalších částí národního parku včetně přírodně nejcennějších prvních zón. "Potvrdilo se, že pokud bude v lese ležet více než šedesát tisíc polomů a vývratů, sníží se počet kůrovcem napadených stromů v prvních zónách, což bude znamenat i méně asanací v těchto oblastech," uvedl náměstek ředitele vimperské Správy Národního parku Šumava Vladimír Zatloukal. Vysvětlil, že na území, kde po větrné smršti padlo nejvíce stromů, brouk nalétl především do ležících smrků, z nichž byly připraveny přirozené lapáky. To potvrdil i člen Hnutí Duha Jiří Koreš, který vývoj kůrovcové kalamity na Šumavě sleduje už několik let. "Na kalamitních plochách jsem viděl, že napadení stojících stromů bylo minimální, ale všechno, co leželo na zemi, brouk zasáhl velmi intenzivně," řekl Koreš. Náměstek správy parku Zatloukal uvedl, že se nenaplnily původní odhady, podle nichž v prvních zónách, které zůstávaly donedávna bezzásahové, bylo potřeba pokácet deset až dvanáct tisíc stromů. "Zatím jsme v těchto oblastech porazili 1200 stromů a dalších devět stovek je k asanaci připraveno," upřesnil Zatloukal. Řekl, že do konce června lesníci na území parku zpracovali bezmála sto tisíc polomů. "Každý mrtvý strom, který jsme využili jako lapák, zachránil další dva až tři zdravé smrky," dodal náměstek. Jiří Koreš z Hnutí Duha upozornil, že v této situaci bude důležité, aby se polomové dříví s nalétnutým kůrovcem podařilo zpracovat ještě předtím, než z něho během několika týdnů stačí vylétnout nová generace brouka. "Další postup kůrovce závisí také na počasí. Pokud bude sucho a dlouhodobá vedra, stromy to oslabí a vývoj kůrovce naopak urychlí," varuje Koreš. Jak zdůraznil, nejnovější zkušenosti potvrzují, že kůrovcová situace na Šumavě letos nebyla tak dramatická, aby ministerstvo životního prostředí muselo povolit kácení v prvních zónách parku. "Myslím proto, že zbytečně padlo i dvanáct stovek stromů, které už správa parku v prvních zónách nechala pokácet," řekl Koreš.