Motorová pila není první pomoc: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:51

Igor Míchal (Autor je lesník, předseda vědecké rady Krkonošského národního parku a člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky)

Ministr životního prostředí Kužvart se shoduje s exministrem Římanem, že stát "musí bouchnout pěstí do stolu" a nechovat se vůči aktérům občanské neposlušnosti, kteří již druhý měsíc brání kácení stromů na Trojmezné v Šumavském národním parku, "jako rozbředlá břečka". Tito mladí lidé podle pana ministra "brání v průjezdu sanitce, která veze první pomoc přírodě". Málokdo měl možnost přesvědčovat se, jak se dokáže vzpamatovat přirozený les ušetřený lidských zásahů a jak - ponechán spontánnímu vývoji - zřetelně postoupí k přírodnímu stavu, který je v prvních zónách národních parků jednoznačně stavem cílovým. Jako lesník jsem měl po půl století možnost sledovat takový vývoj ve slovenských Karpatech, a protože jsem poznal dynamickou sílu přírodního vývoje, vím, že málo narušená příroda v lesích prvních zón národního parku Šumava nepotřebuje pomoc motorovou pilou, ale trpělivou dlouhodobou ochranu. Plně využitelný klíč k tlumení kůrovce totiž leží v kulturních porostech druhých zón. Proto jsem také - poté, co selhaly všechny pokusy přesvědčit o těchto faktech představitele Ministerstva životního prostředí - spolu s dalšími lesníky a přírodovědci podepsal výzvu k mírumilovné blokádě prvních zón národního parku Šumava: "Zatímco po žíru kůrovce zůstává prales pralesem, motorové pily jej zničí.... Pomáhat zbytkům pralesových porostů motorovou pilou je jako zachraňovat Karlštejn tím, že jej srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě nový - panelový... Tam, kde technokratické myšlení a politická řešení vítězí nad odbornými argumenty, může přírodě pomoci jedině občanská angažovanost." Naplňuje mě hlubokým uspokojením, že tato výzva našla odezvu u mladých ekologicky gramotných lidí, kteří věnují čas skutečné ochraně přírody, přičemž riskují lustrování hodnostáři národního parku i policií, fyzické napadání dřevaři, ničení svých bicyklů "ochránci pořádku" a nejnověji i vyhrůžky nejvyššího představitele státní ochrany přírody. Ministru Kužvartovi údajně vadí "zbabělost této hrstky statečných a vyhýbání se odpovědnosti". "Jednou Duha řekne, že akci organizuje, za několik hodin prohlásí, že ji neorganizuje." Vysvětlení není složité: Na Šumavu dorazili představitelé dalších pěti občanských lesoochranářských organizací, kteří přerušili neplacenou práci v beskydských lesích, aby se připojili k blokádě prvních zón na Šumavě. Nevím, do jaké míry podléhá ministr při svém rozhodování špatným rádcům a do jaké míry cítí potřebu předložit veřejnosti důkaz, že není prodlouženým ramenem tzv. ekologických aktivistů. Jsem však přesvědčen, že ve věci zasahování proti kůrovci v prvních zónách Šumavy rozhodl špatně. Jedno špatné rozhodnutí nediskvalifikuje, pokud najdeme odvahu je revidovat. V tom s ministrem souhlasím. Nechovejme se jako zbabělci.