Šumavské hvozdy se potýkají s kůrovcem: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:51

ZÁKON / Správa šumavského národního parku ve vydávání historického majetku zatím nepokračuje. Podle mluvčího Z. Kantoříka čeká na pokyn ministerstva životního prostředí.Praha - Oproti loňskému roku se v šumavských hvozdech snížilo napadení porostů prvních i druhých zón kůrovcem, což lze dokumentovat na množství vytěžené, resp. asanované hmoty. Jak se uvádí ve zprávě ministerstva životního prostředí, začátkem listopadu se těžaři ve druhých zónách dostali na 55 % loňské skutečnosti a v prvních zónách na 50 %. Ministerští úředníci jsou proto v této záležitosti mírnými optimisty. Optimismus držený na uzdě "Prvním důvodem našeho optimismu je skutečnost, že se v roce 1999 poprvé provedla asanace v prvních zónách. Druhým důvodem je, že dřevní hmota, která v zimním období 1998/99 padla za oběť větrné kalamitě, byla z velké většiny využita jako lapáky pro zachycení kůrovce v období prvního rojení v r. 1999. Takto bylo využito 80 000 kubíků hmoty," míní ředitel odboru ochrany lesa MŽP Ing. Tomáš Staněk. Zároveň však podotýká, že napadení kůrovcem v Národním parku Šumava je značně nerovnoměrné a 86 % asanované hmoty (36 529 kubíků kůrovcem napadených stromů) ve druhých zónách se nachází pouze na třech lesních správách (LS), představujících přibližně jednu čtvrtinu Národního parku. Tyto LS - Modrava, Kvilda, Srní - bezprostředně sousedí s bezzásahovým územím v ČR o rozloze 1325 ha při státní hranici s Bavorskem, a také s tou částí Národního parku Bavorský les, kde asanační zásahy neprobíhaly a neprobíhají. Největší podíly kůrovcem vynucených těžeb se proto projevují právě zde, což se týká i prvních zón (Modravsko, Kvildsko), kde 100 % dřevní hmoty zůstává po asanaci na místě k zetlení. Jedná se tedy o doznívající silný zdroj přemnožení. "To zcela jednoznačně odůvodňuje hypotézu, že bezzásahová území v těchto výměrách mají velmi podstatný vliv na šíření kůrovce. Naproti tomu ve zbylých třech čtvrtinách je kůrovec pod kontrolou a není už ani možné hovořit o kůrovcové kalamitě," tvrdí Staněk. Za zkázu může blokáda Podle Staňka došlo loni v Trojmezné (600 ha) v důsledku blokády k výletu z více než 4000 kubíků kůrovcem napadených stromů. "Letos se situace nadále dramatizovala, protože tak, jak odpovídá teoriím o ochraně lesa, došlo k více než dvojnásobnému napadení. To byl také důvod, proč Trojmezná nebyla do letošních asanačních zásahů zařazena a dá se říci, že se v této lokalitě dá v budoucnu očekávat uschnutí lesa. V tom spatřuji morální odpovědnost účastníků blokády. Problémem se sice zabývají orgány činné v trestném řízení, záležitost však zatím není dotažena do konce," říká Staněk. Na dotaz Haló novin, zda lze vyčíslit škodu na Trojmezné Staněk uvedl, že by se jistě vyčíslit dala, "ale myslím, že to není v podmínkách NP ani vhodné ani reálné. Určitě jsou snahy nějakým způsobem připravit teorie, na jejichž základě by bylo možné vyčíslit újmy na ostatních užitečných funkcích lesa. Vzhledem k tomu, že tyto teorie naše ministerstvo připravuje, avšak nejsou ještě převedeny do legislativní podoby, bylo by předčasné o tom hovořit. Přesto určité snahy vyčíslit tyto škody pokusným způsobem proběhly," prohlásil ředitel odboru ochrany lesa. Jak dále uvedl, pro porovnání situace na Trojmezné poslouží nejlépe LS Smrčina, která se nachází v její bezprostřední blízkosti a ve srovnatelných klimatických podmínkách. Ta byla v ohrožení kůrovcem na zhruba stejné nebo i horší úrovni, avšak úspěšnou loňskou asanací 3800 kubíků se situace dostala pod kontrolu. Letos se zde asanovalo pouze 660 kubíků, což je 17 % loňského stavu. "Kdyby blokáda neproběhla, dal by se podobný vývoj očekávat i v lokalitě Trojmezná," podotýká Staněk.