Národní park Šumava jako ukázka netolerance: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Národní park Šumava jako ukázka netolerance |Author=Pavel Podruh |Date=2010-12-15 |Source=Mladá frontaDnes |Genre=tisk |Resp…“) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
|Author=Pavel Podruh | |Author=Pavel Podruh | ||
|Date=2010-12-15 | |Date=2010-12-15 | ||
− | |Source=Mladá | + | |Source=Mladá fronta Dnes |
|Genre=tisk | |Genre=tisk | ||
− | |||
}} | }} | ||
Již 20 let je Národní park Šumava střetem mnoha zájmů, bez jasného, konkrétního a trvalého řešení. Každá ze zúčastněných stran vidí pouze své priority a někam se jaksi vytratil obecný zájem. Zájem nás všech obyčejných občanů zachovat přírodu a současně s přírodou žít. Zainteresované strany deklarují své představy ultimativně. Jedna chce 100 nedotknutelných hektarů pro tetřeva, druhá 100 hektarů chráněného izotopu, třetí nekoordinovaný turistický ruch, čtvrtá nadměrnou těžbu, pátá hledá brouky, šestá chce uměle obnovovat či neobnovovat devastovaný les, sedmá chce další hraniční přechody, osmá práci pro místní občany, devátá splavnost řeky a tak dále. | Již 20 let je Národní park Šumava střetem mnoha zájmů, bez jasného, konkrétního a trvalého řešení. Každá ze zúčastněných stran vidí pouze své priority a někam se jaksi vytratil obecný zájem. Zájem nás všech obyčejných občanů zachovat přírodu a současně s přírodou žít. Zainteresované strany deklarují své představy ultimativně. Jedna chce 100 nedotknutelných hektarů pro tetřeva, druhá 100 hektarů chráněného izotopu, třetí nekoordinovaný turistický ruch, čtvrtá nadměrnou těžbu, pátá hledá brouky, šestá chce uměle obnovovat či neobnovovat devastovaný les, sedmá chce další hraniční přechody, osmá práci pro místní občany, devátá splavnost řeky a tak dále. |
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:52
Národní park Šumava jako ukázka netolerance | |
---|---|
Author | Pavel Podruh |
Date | 2010-12-15 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Již 20 let je Národní park Šumava střetem mnoha zájmů, bez jasného, konkrétního a trvalého řešení. Každá ze zúčastněných stran vidí pouze své priority a někam se jaksi vytratil obecný zájem. Zájem nás všech obyčejných občanů zachovat přírodu a současně s přírodou žít. Zainteresované strany deklarují své představy ultimativně. Jedna chce 100 nedotknutelných hektarů pro tetřeva, druhá 100 hektarů chráněného izotopu, třetí nekoordinovaný turistický ruch, čtvrtá nadměrnou těžbu, pátá hledá brouky, šestá chce uměle obnovovat či neobnovovat devastovaný les, sedmá chce další hraniční přechody, osmá práci pro místní občany, devátá splavnost řeky a tak dále.
Je s podivem, že za 20 let nenašli odborníci – přírodovědci a zoologové jednotné resumé, i když mohli bohatě čerpat nejen z historie, ale i ze svých odborných znalostí a z praktik ze sousedních zemí.
Přesto nevytvořili jasnou a obecně přijatelnou doktrínu pro NP Šumava (návrhy na naprostou konzervaci a vytvoření nějakého nepřístupného skanzenu nepovažuji za obecně přijatelnou doktrínu, ale za schizofrénní hloupost).
S podivem? Ne. Vše má svoji příčinu. Desítky různých studií, jejich oponentur a oponentur těchto oponentur by nevzniklo bez finančního krytí. A tak se čerpají různé dotace EU, granty a příspěvky. Čerpá se z obecních, krajských a státních rozpočtů. Celá řada aktivit žije jen díky tomu.
Člověk by řekl, mě se to finančně netýká, tak ať si studují, bádají a aktivizují.
Přátelé, omyl. Všechny tyto stohy papíru byly vytvořeny za naše peníze. Za desítky jinak využitelných milionů. Nestačí se jen ptát, kdo to zaplatil, ale také kdo takové peníze přijal. Jsou to ti, kteří budou donekonečna předkládat nové a nové studie, které jim zajistí nejen zviditelnění, „odbornou profilaci“, ale zejména příjem. Vraťme se však na počátek – k toleranci.
Pokud všichni účastníci debat okolo NP Šumava nenajdou alespoň částečně společnou řeč, pak se nic nemůže změnit.
Mám tuto představu: ministerstvo životního prostředí osloví všechny zainteresované strany s otázkou Jaké máte představy o realizaci vašeho zájmu, ale zejména Jaké máte představy omaximální vstřícnosti vůči ostatním účastníkům debaty, jak maximálně můžete vyjít vstříc jejich potřebám? Pokud bude někdo opomíjet takovou spolupráci, pak bych jej též opomíjel v dalším řízení. Donekonečna nelze tuto šachovou partii hrát.
Na závěr ještě jednu poznámku.
Hledá se nový ředitel NP Šumava. Jeho předpokladem má být přírodovědecké vzdělání. Ředitel parku by však měl být nejen vzdělaný, ale především schopný, komunikativní a rozhodný manažer.
Zná snad někdo přírodovědce, zkušeného a rázného manažera pro řízení podniku? Není lepší model ředitele – zkušeného řídícího manažera s náměstky pro konkrétní odbornosti (přírodověda, ekonomie atd.)?
K tomu bude novému řediteli nápomocen poradní orgán složený ze zástupců vědecké obce, ekologů, zoologů, ekonomů, aktivistů a v neposlední řadě i ze zástupců dotčených obcí. Jiná cesta než vzájemná tolerance, vstřícnost a spolupráce nemůže být úspěšná.
Pavel Podruh, České Budějovice cz.mlyn@seznam.cz