Je Šumava přístupnější?: Porovnání verzí

Aktuální verze z 4. 10. 2015, 13:59

Spor turistů a ochránců přírody

Znovuobjevování krás Šumavy umožnilo nejenom zrušení hraničního pásma, ale v západní části i zpřístupnění více než 17 000 hektarů vojenského prostoru Dobrá Voda. Nakolik jsou navštěvované v letošním létě? Názory na nové možnosti využití se rozcházejí.

Turisté se i nadále cítí omezováni, porovnávají vybavení s bavorskou stranou. Ochránci přírody naopak varují před škodami způsobenými vysokým počtem i neukázněností některých návštěvníků. Souhlasí však s požadavkem na komplexnost zpřístupňování Šumavy. Příkladem neujasněnosti může být uvolnění po desítky let uzavřené cesty Gerlova Huť-Hartmanice. Jedni doporučovali omezit její používání jen pro návštěvníky zpřístupněného prostoru, kterým prochází, a zakázat průjezd. Druzí naopak žádali úplné uvolnění s důrazem na značné zkrácení cest podél hranice od Železné Rudy k Vydře. Hovořilo se i o možnosti omezit provoz vybíráním mýta, jehož výtěžek by mohl posloužit rozvoji Šumavy. "Nakonec se z účelové cesty stala silnice druhé třídy. Mýto se nevybírá. Místy, kudy donedávna projíždělo jen pár vozů, jich dnes projíždí denně kolem pěti set," komentuje současný stav Pavel Hubený z Okresního úřadu Klatovy. "A protože nebyly zřízeny vhodné odstavné plochy, odstavují lidé vozy, kde se dá, ohrožují porosty, ruší zvěř..." Teprve v průběhu letošního léta převzala odpovědnost za celou chráněnou oblast Šumavy správa národního parku. Čeká ji spousta úkolů. Turisté požadují další značené cesty - letošní novinku představuje zpřístupnění Prášilského jezera. Chybějí cyklistické stezky, jezdí se po pěších. Mnozí nerespektují požadavek používat jen značené cesty. "Nejde jen o to, že ruší zvěř, což především škodí tetřevu, rysovi, ale stále ještě není na některých místech bývalého vojenského prostoru zcela odstraněna nevybuchlá munice," zdůrazňují na sušické odbočce správy Národního parku Šumava. Základní podmínkou pro skutečné zpřístupnění Šumavy je ovšem také rozšíření stravovacích a ubytovacích kapacit. I když zatím nebyla vybudována žádná nová horská chata nebo ubytovna, jako houby po dešti se na nejrůznějších místech vyrojily nápisy, ukazující, že lidé objevili ve svých domcích volné pokoje. Přínos soukromé iniciativy je zřejmý, jak dokazují i domky přeměněné v penziónky. Jenže - ceny? Zřejmě ovlivněné německými turisty a našimi pendlery, přespávajícími poblíž hraničních přechodů. Náš turista musí sáhnout nepříjemně hluboko do kapsy. Přitom je v nově zpřístupněných oblastech nemálo objektů, zejména bývalých rot Pohraniční stráže, které by se daly poměrně malým nákladem upravit. Už druhý rok však zejí prázdnotou a - slušně řečeno - pustnou. Na tyhle problémy však místní nestačí. A v Praze mají zřejmě jiné starosti.