Šumava a Pošumaví, 1959, Předmluva: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Šumava a Pošumaví, 1959, Předmluva |Author=Jitka Melicharová, |Date=1959 |Source=Melicharová, J.: Šumava a Pošumaví |Genr…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 5. 10. 2015, 06:55

Šumava a Pošumaví, 1959, Předmluva
Author Jitka Melicharová
Date 1959
Source Melicharová, J.: Šumava a Pošumaví
Genre průvodce
Respondent

Průvodce zabírá rozsáhlou oblast Šumavy kromě její nejjižnější části, připojené ke Krumlovsku, a Pošumaví. Sahá až na Nepomucko, Horažďovicko, Strakonicko a Vodňansko. Rozsah oblasti byl stanoven směrnicemi ČSTV v rámci rozdělení celého území českých krajů pro oblastní průvodce, rovněž tak byl stanoven stránkový rozsah.

Průvodce má poskytnout před cestou povšechnou představu o oblasti Šumavy a Pošumaví, o jejích turistických zajímavostech a doplnit ji pak hlavními údaji při cestě samé. Průvodce je určen nejen pro pěší turistiku, nýbrž i pro mototuristiku, autokarové výlety, cesty vlakem apod.

Turistické cesty a jejich značení nebyly v době uzávěrky průvodce (k 1. 7. 1958) v celé oblasti provedeny v plném rozsahu. Dojde proto jistě k některým změnám. Stejně tak lze očekávat změny v ubytovacích možnostech apod., jak si je vynutí zvýšení turistického ruchu na Šumavě. I po stránce věcných informací nelze v této oblasti vyloučit nějakou menší opravu. Některé oblasti nejsou veřejnosti přístupné a jsou v terénu zřetelně vyznačeny. Je nezbytné, aby uživatelé průvodce dbali ve vlastním zájmu těchto označení. Do některých prostorů je případ od případu povolován vstup příslušnými úřady.

Podklady pro popis turistických cest a pro turistické informace zajišťoval a kontroloval v části příslušející Plzeňskému kraji Otakar Čermák, v části kraje Českobudějovického dr. Jaroslav Děták.

Děkuji všem okresním a místním národním výborům i ostatním orgánům, jež mi ochotně poskytovaly informace, jmenovitě Domu osvěty ve Vimperku, ONV v Sušici, Klatovech, Vodňanech, Horažďovicích, Museu Šumavy v Kašperských Horách, MNV v Lhenicích, Volyni, Švihově, Kraselově, Strážově a Dobré Vodě. Pro okres strakonický a horažďovický bylo zčásti užito i nepublikovaného materiálu vypracovaného pro kartotéku Státní památkové správy dr. A. Birnbaumovou.

Slovo pro Šumavu

Moře lesů a moře vod – krajina vážná a velebná, krajina krásná. To platí pro celé jižní Čechy, to platí i pro Šumavu. Osobitý je jihočeský kraj, a přesto v něm Šumava dokázala mít ještě charakter vlastní – lesy, vodami a horami.

„Šumava – královna hvozdů,“ se říká… Rozlehlé, vzrostlé, majestátní jsou šumavské hvozdy. A jsou i pralesovité a divoké a bělají se i pahýly mrtvých stromů. To šumavská voda mění lesy od místa k místu. „Šumava – rezervoár Čech,“ se říká… Tu stéká voda v praméncích, t v kamenitých potůčcích, tu prýští pod kroky, tu se skrývá pod hladinou mechů, tu odpočívá ve slatích a otevírá se hnědými oky v rašeliniskách, tu se kupí v jezerech, visí z mraků, padá mlhou. To terén šumavských hor jí propůjčuje tolikerou podobu. Prudké strže i údolí hluboká a romantická, avšak celek zdvihající se jaksi pomalu a nenásilně – prostě šumavsky. Mírně zvlněné okolí, široké, a přece na všem a ve všem cítíte, že jste někde vysoko, že jste v horách. To je tedy Šumava, snivá, zamyšlená, kouzelná, podmanivá, ať v slunci, ať pod mraky.

A všechen ten půvab se přenáší z nejvyšších pásem dolů, až do podhůří, kde se k němu druží umělecké památky, neboť jste v jižních Čechách, uměleckými památkami tak známých.