Škody v lese likvidují cizinci: Porovnání verzí

Verze z 21. 10. 2015, 02:44

Nezaměstnanína Šumavě odmítáji práci na likvidaci polomů. Firmy proto hledaji jinde

Vimperk – Když v rijnu 1870 katastrofalni vichřice srovnala se zemi tisíce hektarů Šumavských lesu, dal Josef John, slavny schwarzenbergsky lesmistr a iniciator vzniku Boubínského pralesa, vrchnosti vypoved a za rok zemrel. udajne nemohl snest pohled na katastrofu, kterou větrná smršť způsobila. Pro obyvatele Šumavy měla ale tehdejší kalamita velmi pozitivní efekt. Znamenala totiž díky těžbě kalamitního dřeva a vysadbe nových porostu desetiletí práce a prosperity.

A letošní vichřice? I když je rozsah polomů velmi podobny jako v 19. Století, podle odborníků tentokrát vichřice problém nezaměstnanosti na Šumavě nevyresi. Kdybychom zadali likvidacni práci místním firmam s místními lidmi, byla by to ze zákona diskriminace, řekl LN ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Ve vyberových řízeních může podle něj park maximalne zduraznit pozadavek, aby firma měla zkušenosti s práci v chráněných lesích. Jinak ale nema zadavatel zákazky právo odmitnout nabidku společnosti, která sice předlozi nejlepší cenu, ale místo Šumavanu zaměstnava třeba Moravany nebo Ukrajince a Belorusy. A takový firem dnes těží na jihu Čech cela rada. Vedení některých úřadu práce se ale domniva, že i kdyby musela práce na likvidaci kalamity pripadnout místním lidem, k výraznemu snizení nezaměstnanosti na Šumavě by ani takové opatření neprispelo. rada nežamestnaných by totiž údajne mohla pracovat v lese už dnes, a přesto tam nepracuje. Firmy kladou duraz na spolehlivost a kvalitu zaměstnanců, stejne jako na jejich cenu, a je jim úplně jedno, zda dřevorubec pochazi z místní vesnice nebo zdaleka, řekl LN Jan Dudek, zástupce ředitele úřadu práce v Prachaticich.

Pracovat s pilou? Neumim

Někteří místní nežamestnani navíc podle něj těžkou práci v lese odmítáji. Když správa parku podle ředitele Pavlíčka před třemi lety hledala mezi nežamestnanými na Šumavě člověka znaleho práce s motorovou pilou, prihlasil se jediny člověk.

A kdo bude tedy mít největší prospech z těžby dřeva po vichřici? O tom z velké části rozhodne vedení Lesu české republiky, kterým patří největší část lesních pozemku v Česku. I když nouzový stav v lesích, který vyhlásila Vláda, umožňuje vybrat těžařské firmy ve zkracených lhutach, stále není jasna forma vyberu. První práce budou zadany formou zakázek malého rozsahu, u kterých není nutne dodrzet například celou lhutu zvěřejnení nabidky, řekl LN mluvčí Lesů ČR Tomáš Vysohlid. Postup vyberu u větších zakázek musí podle něj vedení podniku ještě zkonzultovat s pravniky. V českých státních lesích nyní panuje z hlediska těžby dřeva paradoxni situace. Lesy ČR sice už vybrali viteze nových vyberových řízení na tezare, někteří neuspesni účastníci tendru ale podali namitku k úřadu pro hospodarskou soutez.