Hrozba vzniku porostů geneticky nevhodných: Porovnání verzí

Aktuální verze z 30. 10. 2015, 15:22

Dopisy redakci

Ad LN 6. 1.: Šumava dostala novou naději

Zaujal mne článek o uspesnem zmlazovani lesních porostu, které uschly při kůrovcové kalamitě. Je určitě dobre, že se do těchto znicených lokalit vraci les. Na druhé straně je pravdepodobne, že suché porosty, pod kterými dnes zacínají rust mlade stromky, mohly být ještě dnes zelené, kdyby v nich byl před lety důsledne likvidovan kůrovec a nebyly v zájmu zkoumani přírodních procesu ponechány na pospas tak katastrofalni kalamitě.

Další vec, která mne v článku udivila, je vyjádření odborníků z Národního parku, že na vytěžených holinach vznikne geneticky méně vhodny porost než při zmlazení pod suchým lesem. Je znamo, že velká část šumavských lesu byla obnovovana po kalamitach na konci 19. Století, a to sadebním materiálem, který měl svůj puvod ve všech koncinach rakousko-uherské rise. Smrky, které pochazeji z nižších poloh, se nehodi do horských podmínek Šumavy, a tak, jestliže se jejich potomci zmlazuji ve znicených porostech, pak právě tam je nebezpečí, že opět vzniknou porosty geneticky nevhodne. Naopak do lesních kultur na vytěžených plochách se sazi materiál geneticky vhodny pro zdejší přírodní podmínky a navíc se do těchto kultur mohou vnaset druhy stromu, které kdysi na těchto stanovistich rostly, ale v minulých staletich byly vytlaceny vysadbou smrku.

Ing. Petr Navratil, CSc., lesník