Hlavní význam má spisovatelovo evropanství: Porovnání verzí

Aktuální verze z 31. 10. 2015, 06:40

Tím, čím je pro Rakušany a Němce Adalbert Stifter, je pro Čechy Karel Klostermann. První objevil téma šumavského hvozdu pro německou literaturu. Druhý tuto oblast přiblížil českému čtenáři. Letos si Jihočeský a Plzeňský kraj připomíná 160 od narození a 85 let od Klostermannova úmrtí.

Karel Klostermann se narodil 13. února 1848 v hornorakouském Haagu. Navštěvoval gymnázium v Písku a Klatovech, studia medicíny ve Vídni však nedokončil. Krátký čas působil jako soukromý vychovatel v Žamberku, prošel redakcí Čechům nakloněného časopisu Wanderer a vyučoval němčinu a francouzštinu na německé reálce v Plzni.

V roce 1898 se podruhé oženil s bohatou vdovou po továrníkovi, která ho finančně zajistila do konce života. Zemřel 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic na rozedmu plic.

„Klostermannův význam spočíval v jeho křesťanských univerzálních postojích a v jeho evropanství, kdy nerozlišuje, kdo je jaké národnosti,“ míní historik Jiří Petráš.

Ve spisovatelových románech a povídkách se čtenáři setkávají se svéráznými šumavskými obyvateli i pytláky. Klostermann v dílech postihl i rozpad selských rodů či krizi sklářského průmyslu na Šumavě.

„V jeho románech, které nemusí vždy mít šťastný konec, se mísí lidové pověsti, pašerácké povídačky, slang lidí žijících v lesním odloučení, lidová zbožnost a boj člověka s přírodou,“ dodává Petráš.

Mezi nejznámější knihy Karla Klostermanna patří Mlhy na blatech, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot či V srdci šumavských hvozdů.