Nemám mandát na ústupky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 4. 2017, 02:53

• Váš předchůdce v čele sekce ochrany přírody a krajiny Aleš Šulc odešel z ministerstva s pověstí, že se mu za pouhé čtyři roky podařilo "rozvrátit celý systém ochrany přírody a krajiny". S touto zjednodušenou charakteristikou z nominace na Ropáka, o níž rozhodují zástupci ekologických iniciativ a nezávislé osobnosti, se však shodovala i řada podřízených ředitelů a úředníků. Co musíte napravit nejdřív?

Především musím zpochybnit takováto jednoznačná hodnocení, s nimiž nemohu souhlasit. Tato sekce je velmi složitá. Ze všeho nejdřív se snažíme novelizovat geologický zákon, což si vynutily spory kolem průzkumu ložisek zlata. Problém přinesl i nápad uspořádat v Jizerských horách mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách SKI 2003. Hrozí vážné narušení horského lesního ekosystému, a proto náš resort musel vyhlásit podmínky redukující jak stavební zásahy do přírody, tak i regulaci pohybu návštěvníků na přijatelnou míru.

• Neslevíte však z těchto podmínek, jak bylo donedávna typické? Nejprve jsme slýchali silná slova - a pak přišel ústupek tlaku ekonomických ministrů.

Takový ústupek se už stát nemůže, i když se na různých jednáních podobné požadavky pořád opakují. Na změnu podmínek už totiž nemáme mandát - přijala je za své vláda. Jejich splnitelnost ostatně potvrdilo i vedení lyžařského svazu.

• To je ovšem teprve zahřívací kolo. Až nám mezinárodní lyžařská federace pořádání mistrovství přislíbí, tlaky na výjimky z ochranářských podmínek se zvýší.

Není možné, aby se teď někdo tvářil, že podmínkám vyhoví, a myslel si, že to za dva roky nějak udělá. Neudělá. Každá jednotlivá stavba bude muset projít uzákoněným správním řízením - nejprve územním a potom stavebním. Každému územnímu řízení bude předcházet posouzení vlivu staveb a činností na životní prostředí. Nebudou-li podmínky dodrženy, schvalovací proces se zastaví hned na prvním stupínku. A jistě chápete, že případné uspořádání mistrovství světa na černých stavbách nepřipadá v úvahu.

• Praxe je ovšem vždycky tvrdší. Je to vidět i na zmíněném zlatě. Vy i ministr Skalický na každém kroku zdůrazňujete, že povolení k průzkumu zlatých ložisek nezakládá žádný nárok na těžbu zlata. Přesto prospektoři v Kašperských Horách i v Mokrsku těžbu s naprostou samozřejmostí plánují a rovněž občané a představitelé obcí se bojí těžby, ne průzkumu. Jestliže ministr Skalický prohlásil, že těžba zlata není ve státním zájmu, nelze situaci zklidnit už utlumením průzkumů?

Ministr Skalický zveřejnil stanovisko, že k dalšímu povolování průzkumu bude ministerstvo přistupovat konzervativně. Nemůže ovšem zasahovat do dříve nabytých práv k průzkumu. Prospektorské firmy získaly povolení od ministerstva hospodářství v dobré víře a na základě tehdejšího výkladu zákona. Jiný názor ministerstva životního prostředí, které zdědilo geologickou státní správu, nemůže zpětně ono rozhodnutí změnit.

• Ani v případě vážného narušování ochrany přírody v chráněném území? Například obsluha vrtné soupravy v Kašperských Horách opakovaně nedodržovala předepsané podmínky a firma TVX Bohemia důlní za to od Správy chráněné oblasti Šumava dostala dvě vysoké pokuty...

V případech závažného porušení zákona lze povolení odebrat. Musí však být jasné, že námitky nejsou proti průzkumu jako takovému, ale proti konkrétně vyčísleným přestupkům vůči životnímu prostředí. O současném zastavení průzkumu v Kašperských Horách však nerozhodly orgány ochrany přírody: vypršelo povolení k hornické činnosti a Báňský úřad je nemůže prodloužit kvůli nepřekonaným, možná dokonce nepřekonatelným rozporům firmy TVX Bohemia důlní s vlastníkem pozemků - obcí Kašperské Hory.

• Jak je tomu v Mokrsku?

Žádost o průzkum firmy RTZ Mindev už zamítlo ministerstvo hospodářství, firma se odvolala, ale odvolání bylo mezitím kompetenčním zákonem přesměrováno na ministerstvo životního prostředí k ministru Skalickému. Ten odmítavé rozhodnutí potvrdil. Firma se obrátila na soud. Zároveň podala novou žádost o průzkum téhož území, ale byla s odkazem na předchozí rozhodnutí rovněž odmítnuta.

• Ochrání připravovaný geologický zákon práva vlastníků půdy před libovůlí prospektorů? Vždyť podle dosud platné normy mohli geologové volně vstupovat na pozemky, zřizovat tam přístupové cesty, přívody vody a energie a dokonce i libovolně vysekávat porosty a zřizovat stavby . Ministerstvo hospodářství přitom rozdávalo povolení k průzkumu bez přizvání obcí a vlastníků pozemků.

Veřejnost žije v omylu: tato rozsáhlá práva dává geologům už sama licence ke geologickým pracím a vůbec nezávisí na kritizovaných povoleních ministerstva hospodářství. Ta pouze vyhradila průzkum v zájmovém území jediné firmě, aby tu naopak nemohli navzájem soupeřit všichni držitelé geologických licencí. Vznikajícím sporům mezi geology a vlastníky pozemků se návrh zákona do budoucna snaží předejít tím, že rozliší několik režimů geologických prací. Pochůzkám, při nichž geologové otloukají kladívkem kameny a sbírají jen povrchové vzorky, neklademe žádné podmínky - tak se přece může v krajině pohybovat každý. Irůzné skupiny geologů. Na geologické práce, při nichž je potřeba nějaká technika, bude muset být povolení, a ložiskový průzkum se nebude moci provádět bez souhlasu vlastníka pozemku. Pouze o průzkumných pracích, na nichž má zájem stát, budou moci tak jako dosud rozhodovat okresní úřady.

• Pomůžete ve své nové funkci na svět Národnímu parku České Švýcarsko, když se vám to v minulém volebním období nepodařilo jako zpravodaji zákona v Poslanecké sněmovně?

Tehdy nešlo jen o to, prosadit zákon, ale i o optimální rozměry národního parku. Ministr Benda pojímal park jako území, které by stálo za to oplotit, aby tam nikdo nevstoupil alespoň tak to ospravedlňoval v parlamentním výboru. Tím mu vyšlo miniaturní území parku a kolem něj roztroušené národní přírodní rezervace, které mají nejvyšší stupeň ochrany přírody. Přitom není žádný rozumný důvod, proč by rezervace měly být vně parku. Vždyť národní park nemůže být rezervací divočiny - nenajdete ji nejen v Labských pískovcích, ale ani nikde jinde ve střední Evropě. Parky tu jsou nejen pro ochranu přírody, ale plní i turistickou a rekreační roli. Jak vidíte, podporuji komplexní variantu parku.

• Kdy přijdete s návrhem Českého Švýcarska do vlády?

Až bude schválena nová koncepce ochrany přírody. Ostýchám se však o ní mluvit dřív, než ji budeme moci předložit k veřejné diskusi. Jejím cílem ovšem nebude vyhlašovat další a další speciálně chráněná území, ale zvýšit standard péče o krajinu na celé rozloze republiky. Měl by nastat konec všem "oplocenkám" na způsob "tady je to naše a sem nikoho nepustíme" a na zbytku území "ať si dělají, co chtějí". Ochranáři by měli daleko více spolupracovat s těmi, kdo v krajině hospodaří, pracují a žijí. Stávající chráněná území by přitom měla sloužit jako modelová, z nichž by se ekologická stabilita šířila do okolí. Často narážím na to, že se zaměňují cíle s prostředky - mnozí usilují především o to, vyhlásit chráněnou krajinnou oblast (CHKO), ale pak budou přírodu a krajinu chránit jen na vymezeném území. Já jsem přesvědčen, že cílem je chránit, a pak teprv zvažovat, bude-li to formou CHKO, nebo jiným způsobem.

• Krom sekce ochrany přírody a krajiny máte rovněž rozhodující slovo předsedy v Radě Státního fondu životního prostředí. Nemáte zaděláno na střet zájmů?

To nepadá v úvahu. Fond nemá dost peněz na plošné dotace péče o krajinu, a to málo, co jde například na vytváření prvků systému územní stability či na stabilizaci padajících kamenů, si alespoň mohu pohlídat.

• O záhadném přerozdělování Fondu, do něhož intervenovali nejvyšší představitelé ministerstva, se v minulém období vyprávěly zkazky. Co dělá Rada, aby ušetřila Fond podobných podezření?

Zpřesnili jsme kritéria už pro samotné žádosti, takže se jejich převis několikanásobně sníží. Mezi nimi jsme zprůhlednili rozhodování, takže podobné žádosti získají podobnou podporu. Pouze si lámeme hlavu, proč jedna stará žádost dostala výhodnou podporu a druhá, úplně stejná, nic.

• Když jste byl ministrovým poradcem, veřejnost se na vás obracela jako na prostředníka, který dokáže sdělit i nepopulární ekologické informace ministrovi, rozlétanému kdesi ve velké politice. Nebude ke škodě lidí, a zejména ministra, že to skončilo?

Problémy v sekci mě natolik zahlcují, že na kontakty s veřejností skoro nemám čas. Musím s tím něco udělat mám dál na starost styk ministerstva s nevládními ekologickými organizacemi, ale ten je teď díky mně v polospánku.

• Není to nebezpečné? Mezi horké kandidáty na Ropáka přivedlo vašeho předchůdce Aleše Šulce především zpřetrhání všech zpětných vazeb...

Kontakt s ekologickými organizacemi je potřebný a chci ho obnovit, ale stejně si myslím, že se ani já návrhu na Ropáka nevyhnu - musím ctít zákony a přijímat i nepopulární rozhodnutí. A ty nemusí ctít radikální ochranáři.

Ochrana přírody a krajiny je obor, který nelze řídit metodou pokusů a omylů. Případné rekultivace jsou jen náhražkou, protože nikdo neumí obnovit narušený vodní režim, půdní profil ani rozmetané vrstvy geologického podloží. Nevratné škody však může způsobit i váhání vzácný přírodní fenomén může s něčí "pomocí" zaniknout dřív, než se ekologové odhodlají k jeho ochraně. Protože bývalý ministerský tandem Benda - Šulc většinu problémů ochrany přírody před sebou jen valil, čeká na nového šéfa ochranářské sekce ministerstva životního prostředí mnoho zásadních rozhodnutí. Tím nejvážnějším bude přijetí nové koncepce ochrany přírody a krajiny. Očekává se revoluční vykročení od speciální ochrany v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a rezervacích k široké péči o přírodu a krajinu jako celek. Je to však zatím jen prázdný ideál bez konsenzu ochranářů s obecní samosprávou, obyvateli a podnikateli. Jestliže ti na sebe nevezmou spoluzodpovědnost za ochranu přírody a krajiny a povedou dál tuhý boj se "zelenými byrokraty" o zbytečné kácení stromořadí, o osobní auta až pod vrcholky hor, o nevhodné podnikatelské aktivity vůči přírodě atd., nemůže takový model nikdy fungovat. Podle původních představ měla pro něj připravit půdu Agentura ochrany přírody a krajiny, jenže ta je ve stadiu plíživého rozkladu. Jen na poslední chvíli se nyní podařilo zabránit vyhazovu zkušeného krajinného ekologa Václava Petříčka. Odborně uznávané brněnské výzkumné pracoviště pod vedením Mojmíra Vlašína bylo rozmetáno ještě za ministra Bendy, exministr Ivan Dejmal vypadl ze hry, když se postavil proti privatizaci jeskyní Moravského krasu. Avšak i tyto změny, zdá se, považuje nový mladý náměstek za nevratné. Co kdyby i jemu tito samorostlí pánové přerostli přes hlavu? Jenže bez podobných zkušených individualit bude mnohem obtížnější novou koncepci uplatnit. Celoplošné pojetí ochrany přírody navíc obsahuje nebezpečí, že vyvolá opětovné snahy po výrazné redukci chráněných území, zejména CHKO. To by byl největší omyl - CHKO se musí naopak stát opěrnými body pro šíření ochranářských zásad. Mají pro to dobře fungující systém i odborně připravenou vizi do budoucna.

RNDr. Radim Špaček (* 25. 12. 1959) Na ministerstvo životního prostředí přišel z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (období 1992 - 1996). Jako stranického kolegu a hlavního autora ekologického programu ODA ho ministr Skalický ustavil nejprve svým poradcem a od března 1997 náměstkem. Původním povoláním je biolog-genetik. Po absolvování Přírodovědecké fakulty UK nastoupil na 3 a půl roku v JZD Slušovice, po epizodě ve Fakultní nemocnici v Motole zakotvil v Ústavu molekulární genetiky ČSAV, odkud přešel do politiky. Je ženatý a má tři děti.