Ekologičtí fundamentalisté a kůrovec: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 4. 2017, 06:43

Máme absolutizovat poslání národního parku jakožto přírody nedotčené a seberegulující ve světadílu známém jako Evropa, tolik civilizací poznamenaném?

Pro laickou veřejnost to možná bude vypadat jako problém zcela odlehlý. Vyvstal v souvislosti s Národním parkem Šumava, kde obrovské plochy zejména smrkových lesů poničil lýkožrout smrkový, známější jako kůrovec. Proti kůrovci se například dá bojovat jen tak, že se napadené stromy pokácejí, jejich kůra se sloupne a spolu s kůrovcem spálí. Shodou okolností byla první zóna národního parku, která je téměř kůrovcem zničena, v první polovině devadesátých let vyhlášena jako zóna bezzásahová. Má zůstat dál bezzásahovou, anebo i tam lze diferencovaně lesnicky zasahovat? Máme absolutizovat poslání národního parku jakožto přírody nedotčené a seberegulující ve světadílu známém Evropa, tolik civilizací poznamenaném? O to se nyní vede mezi jednotlivými názorovými proudy ekologů vášnivý spor. Onen spor je proto vášnivý, protože zdaleka nejde jen o Šumavu. V diskusích o bezzásahovosti, která nyní vrcholí, se formuje zásadní precedent. Autoři tohoto textu jsou přesvědčeni, že platí následná kauzální řada. Řekněme, že bude potvrzena bezzásahovost první zóny navzdory řádění kůrovce. Tímto dostane odborná veřejnost jasný signál. Dostane signál - podle našich informací a podle našeho soudu -, že ekologické poučky jsou profesionálními ekology a ekologickými aktivisty vykládány jako zjevená pravda, fundamentalisticky, bez stupňů volnosti. Platí to především o tezi, že národní park (podle dikce zákona 114/1992 Sb.) má obsahovat přírodní lesy, které se obnovují pouze autoregulací. Protože odborná (zejména lesácká) veřejnost dostane takový signál, začne s protiofenzívou. Zazní již tisíckrát opakovaná propagandistická teze, že se zakládáním dalších, zvláště chráněných území, dostane kůrovec zelenou, aby pořádně "vygradoval" a zničil i geneticky nejcennější stromy. Místo velké varianty již čtvrtého našeho národního parku České Švýcarsko bude parlamentem odhlasována přinejlepším varianta malá, ale nejspíš ani to. Protože - bude argumentováno - kůrovec nám zničí i České Švýcarsko coby bezzásahový národní park. Dosavadní národní parky nebyly ustaveny zákonem, nýbrž jen vyhláškou vlády, a tak můžeme očekávat tvrdý tlak na snížení rozlohy ostatních národních parků. Eventuální převody v lesních kompetencích se stanou vzdáleným snem. Náš názor je ten, že samoregulující se I. zóna NP má být skutečně bezzásahová. Ale bezzásahovost má být nutně podmíněna stabilitou ekosystémů, které se nyní například NP Šumava nedostává. Nicméně nehodláme zabřednout do vyčerpávajících a neukončitelných, povýtce ekologicko-ideologických diskusí, zda opravdu může ve středu Evropy existovat nedotčený, přírodní, seberegulující lesní ekosystém, který "všechno" zvládne i bez lidské pomoci. Nakonec totiž taková diskuse směřuje k nejzákladnějším filozofickým východiskům. Někdo je prostě tak založen, že je mu člověk středem světa a ten druhý ovšem ne. A diskutéři v takové diskusi se o své pravdě navzájem jen těžko přesvědčí. To, co chceme, je poukázat na čistě praktické politické, psychologické a sociologické důsledky toho, když právě nyní, v časech krize, v časech boje o D8, o Temelín, přijdou ekologové s rozhodnutím, které může být interpretováno jako fundamentalistické, diktátorské ve jménu Přírody. A s cejchem fundamentalistů neuhájíme dobrý a přísný zákon o ochraně přírody a krajiny, který je navrhován k novelizaci, jíž přestane být hlavním a rozhodujícím nástrojem ochrany přírody v boji proti průmyslovému vandalismu.