Šumava se dále pere s kůrovcem: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava se dále pere s kůrovcem |Author=Karel Havlík, |Date=1999/05/11 |Source=Právo |Genre=tisk }} Lesníci šumavského ná…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 10. 4. 2017, 07:15
Šumava se dále pere s kůrovcem | |
---|---|
Author | Karel Havlík |
Date | 1999/05/11 |
Source | Právo |
Genre | tisk |
Respondent |
Lesníci šumavského národního parku intenzivně pokračují ve zpracování polomového dřeva po loňské listopadové vichřici. Z původně odhadovaných 55 tisíc kubíků musejí odstranit kolem 70 tisíc kubíků dřeva, aby zabránili šíření kůrovce.
Přestože v některých místech v okolí Modravy a Stožce leží ještě sníh, podařilo se již zpracovat na čtyřicet tisíc stromů. "Zbytek je třeba dokončit nejpozději do poloviny června, jinak hrozí napadení zdravých stromů broukem druhé generace," uvedl ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek. Podle Jiřího Koreše ze sušické pobočky Hnutí Duha není vyloučeno, že lýkožrout nalétá do kůry zdravých smrků. "Nepomohou ani přirozené lapáky, jestliže popadané stromky zůstanou pod sněhem," míní. "Naopak se domníváme, že větrné polomy přispěly k boji proti kůrovci. V minulosti jsme káceli zhruba patnáct tisíc stromů, které se ponechávaly na místě, aby sloužily jako lapáky. Letos nám je příroda sama naservírovala a dokonce třikrát víc, než je nutné," soudí tiskový mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Z ležících stromů se musí urychleně odřezat větve a kmeny odvézt na místa ohrožená kůrovcem. Až se brouk usadí pod kůrou, kmeny se odkorní a kůra se spálí dříve, než stačí vylétnout nová generace lýkožrouta smrkového. Ekologové mají obavy z brouka i z možných škod na lesní půdě při nešetrném transportu kmenů. "Připouštím, že k tomu může dojít, chceme-li rychle dřevo přemístit. Využijeme k tomu v největší míře koňské potahy, nicméně se asi nevyhneme použití těžší kolové techniky," říká Kantořík s otázkou, zda je právě teď důležitější zabránit další případné kůrovcové kalamitě anebo způsobit rýhy, které se dají vzápětí zahladit. Kantořík je přesvědčen, že se brouk pustí spíše do lapáků, zvláště bude-li na kmeni vonět odloupnutá kůra, než do stojících smrků. "Plochy po polomech hned zalesňujeme smíšeným porostem, kterýá je pro Šumavu přirozený a bude rozhodně odolnější než smrková monokultura," uzavřel pro Právo Kantořík.