Šumava by se sama kůrovci neubránila: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 4. 2017, 07:44

V ČR je evidováno na dva milióny kubíků kůrovcového dřeva

PRAHA (daf) - Podobně jako v padesátých letech, kdy se v zestátněných lesích kalamitně rozšířil kůrovec, také nyní se přemnožil tento hmyz. Částečně to souvisí s restitucemi a nepřipraveností nových vlastníků lesů. V prvním pololetí bylo evidováno okolo dvou miliónů kubíků kůrovcového dříví, což je zhruba osmkrát více než například v roce 1991. Podle náměstka ministra životního prostředí Aleše Šulce bude nutné jen v Národním parku Šumava odstranit 70 tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem. Toto množství však představuje jen tři a půl procenta kůrovcových těžeb v ČR. Už v červnu tohoto roku rozhodlo Ministerstvo životního prostředí spolu se Správou Národního parku Šumava o aktivním postupu proti šíření kalamity. Začalo se s kácením napadených stromů a podsadbou nových stromků místního původu, což by mělo vést k rychlejší obnově lesa.

Odpůrci tohoto postupu tvrdí, že by bylo správnější nechat lesní porosty v národním parku jejich přirozenému vývoji. Poukazují přitom na praxi německých lesníků na druhé straně hranice v Národním parku Bavorský les, kde kůrovec řádí bez zásahu člověka.

A. Šulc s tímto názorem nesouhlasí. Historický vývoj lesa na Šumavě byl podle něj zcela odlišný než v Bavorsku. Zatímco tam, na teplejších jižních svazích hor, umožnily přírodní podmínky vzniknout přirozenému smíšenému a věkově rozrůzněnému lesu, česká chladnější, k severu obrácená strana byla vždy pokryta vysokohorskou smrčinou. Přirozený vývoj lesa byl navíc na české straně přerušen obrovskou větrnou kalamitou v roce 1870, které padla za oběť téměř celá Šumava. Po této pohromě zde byly založeny hospodářské lesy z nepůvodních sazenic, které byly sneseny z celého tehdejšího mocnářství a nebyly zvyklé drsnému klimatu. Tyto stejnověké, dnes stodvacetileté stromy jsou kůrovcem nejvíce ohroženy.