Boj s kůrovcem přináší výsledky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 4. 2017, 14:20

Razantní zásah s likvidací napadených stromů, který prosadilo vedení NPŠ proti teorii, že se s kalamitou lépe vyrovná příroda sama, potvrdil svoji opodstatněnost. Podobné řešení se nakonec prosazuje i v Bavorsku.

Zvládání kůrovcové kalamity vidí představitelé Národního parku Šumava (NPŠ) mírně optimisticky. Podle jeho ředitele Ivana Žlábka se předloni v rámci kůrovcové těžby vytěžilo 187 tisíc kubíků dřeva, loni k polovině prosince na 93 tisíc kubíků. Svoji oprávněnost tak prokázalo těžce prosazované řešení - mimo vyčleněná bezzásahová území napadené stromy odtěžit a zpracovat. Od opačné koncepce, která navrhovala nechat na přírodě, aby se s tímto problémem sama vyrovnala, upouštějí pod dojmem rychle se šířícího odumírání lesů i správci sousedícího bavorského parku. Rovněž zde podobně jako na Šumavě dospěli k poznání, že kůrovce je třeba zastavit i za cenu tvrdšího zásahu do přírody. "Situaci, kdy se napadené stromy v některých oblastech nezpracovávaly 12 let, už nedopustíme," uvedl Žlábek. Zdůraznil však, že podobný těžký zásah nelze udělat bez elementárního poškození lesního povrchu. To se NPŠ snaží zmírnit například používáním vrtulníků pro přibližování dřeva. Loni se ho takto přiblížilo 25 tisíc kubíků. Tato technologie je velmi drahá a pohltí veškeré výnosy z následného prodeje tohoto dřeva. Z cenových důvodů tohoto způsobu nevyužívají ani v Bavorsku. Na rozdíl od Němců v NPŠ také asanují linkové rýhy způsobené běžným přibližováním dřeva, a to včetně těch, které vznikly v minulosti. V posledních několika letech bylo takto asanováno asi 440 kilometrů těchto rýh.