Neodborný přístup ke kůrovci a kopírování bavorského vzoru napomohly k jeho expanzi v lesních porostech Šumavy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 4. 2017, 14:58

Mnohonásobně vyšší nasazení těžební a odvozní techniky, která se podílí na intenzivní likvidaci kůrovcové kalamity, si -počínaje pondělkem - vyžádá uzavření turistických tras v oblasti Modravských slatí a Trojmezné na Šumavě (ZN 25. 7.).

Návštěvníci by měli toto omezení respektovat, neboť ve zmíněných lokalitách by se vystavili nebezpečí smrtelných úrazů. Kůrovcová kalamita na území Lesních správ Modrava a Stožec je podle odborníků projevem několika faktorů, které snižují celkovou vitalitu porostů. Kromě negativního dlouhodobého vlivu imisí a nedostatečné výživy porostů se jedná o nefundované zásahy a chybná rozhodnutí předchozích vedení Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) a Národního parku Šumava (NPŠ). Na razantní zásah lesáků po kůrovcové kalamitě v roce 1984 reagovala Správa tehdejší CHKO rezolutním zákazem těžební činnosti. Tím se kůrovcová kalamita prodlužovala. Podle vyjádření stávajícího ředitele Správy NPŠ Ivana Žlábka "se jednalo o nedostatečné uvážení, co kůrovec v kulturních lesích znamená, a slepé kopírování metodiky Bavorského národního parku." Veřejnost si jistě pamatuje i na souboj lesáků a ochranářů zhruba před třemi roky, kdy ochranáři rezolutně odmítali ve vybraných oblastech užívat k likvidaci kůrovce chemii. Současnou expanzi lýkožrouta smrkového označil I. Žlábek za "tragédii pro ekosystém v okolí Modravských slatí." V nejvíce postižené lokalitě je kůrovcem napadeno zhruba 1200 hektarů. Vzhledem k vývojovému cyklu generace lýkožrouta smrkového je nyní nutno během dvou týdnů asanovat 40 tisíc kubických metrů dřeva. V případě liknavého přístupu by totiž příští rok mohl být sužován až pětinásobek lesních porostů. Proto bude nutné použít v minulosti kategoricky odmítané insekticidy. Náměstek ředitele Správy NPŠ pro správu lesů Radim Košíček v této souvis losti zdůraznil, že aplikované chemické přípravky jsou povoleny Ministerstvem zemědělství ČR a státními hygienickými orgány. Nejedná se o látky, které by mohly u lidské populace způsobit újmu na zdraví. Obranný zásah se týká pouze druhých zón národního parku. V první zóně, kde by měl probíhat výhradně přírodní vývoj, žádné aktivní opatření prováděno nebude.