S kůrovcem si les sám neporadí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 4. 2017, 16:15

Chce-li u nás někdo něco dokázat, až příliš často se odvolává na takzvané vyspělé země a jejich zkušenosti. I v případě boje proti kůrovci poukazují ortodoxní ochranáři na příklad Bavorska, kde na protilehlé straně naší Šumavy očekávají, že si mocná příroda pomůže sama i s tímto drobným, ale nebezpečným škůdcem. Dne 16. 7. 1997 vysílala bavorská televize pořad o svém přírodním parku a jeho problémech. Krásně vyznačené cesty, informační tabule a strážci chráněné oblasti hovořící s turisty na vrcholu hory. Když se rozhlédli kolem, bylo jim k pláči. Do nebe se vzpínaly odumřelé stromy. Jedna třetina lesů uvedené oblasti padla za oběť kůrovci. Návštěvníky nepřesvědčil ani obhájce přírody, který tvrdil, že příroda tu není pro člověka, ale pro sebe, že máme přírodu ponechat svému osudu a jistě si poradí, přičemž ukázal na drobné porosty vyrážející pod trouchnivějícím polomem. Někteří turisté řekli, že příště už nepojedou na dovolenou do mrtvého lesa, obzvláště, když hnědých kopců začíná být více než zelených. Lidé se závistivě dívali na naši stranu, na zelené porosty a na vykácené plochy, na nichž se pálila kůra poražených stromů. Reportéři bavorské televize ještě pořídili letec ké záběry mrtvé krajiny na vlastní straně. Pochvalu vyslovili i tomu, že na české straně vrtulník odnášel kmeny poražených stromů na místo vhodné pro tradiční a ekonomicky přijatelnější přepravu. Bavorská strana připravuje rozšíření chráněné oblasti, v níž ale bude již poněkud volnější režim. Přesto majitelé lesů v okolí chráněné oblasti mají strach z přemnožení kůrovce a jeho rozšíření i mimo chráněnou (a více subvencovanou) oblast. Je pochopitelné, že kůrovec nebude respektovat státní hranice a česko-bavorská zelená střecha Evropy zcela zhnědne i bez hnědouhelných dolů.

Josef ŠKRÁBEK, Praha