Polom desetiletí zasáhl Šumavu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 11. 4. 2017, 02:28

Jedna z nejhezčích lokalit České republiky přišla minulý týden při silném větru o několik tisíc smrků

Po kolena se boříme v mokrém sněhu. Kam jen dohlédneme, leží přes sebe mnohametrové smrky. Náš průvodce - lesník Jan Beran - má v očích slzy. »Ve čtvrtek ráno jsem se probudil, slyšel ten hrozný vichr a vydal se do svého rajonu,« říká, a přestože je unaven, přidá dramatickou pauzu »…vůbec jsem svůj les nepoznal.« Není divu. Řádění živlů padlo na šumavské Modravě a jejím okolí za oběť patnáct tisíc krychlových metrů lesního porostu.

»V noci ze středy na čtvrtek foukal šílený vítr. Meteorologové z nedalekého Churáňova naměřili 110 kilometrů za hodinu,« přivítá nás v kanceláři lesní správy Pavel Buršík. Pětatřicátník s typickou »lesáckou« bradkou je ustrojen stylově - tmavě zelené teplé šusťákové kalhoty, pletený svetr stejné barvy, o odstín světlejší nárameníky. Nemluví, spíš sípá. I pro něj zima přišla na Šumavu dřív, než se čekalo. Třetí sněhová nadílka byla osudová. »K tomu se přidaly ještě podmáčená půda a kůrovec, od kterého již byly některé vylomené stromy napadeny,« dodá Buršík.

DO LESA

Z tepla kanceláře vyrážíme do lesa. Trochu to klouže, teplota se ustálila okolo nuly a sníh se místy mění ve vodu nebo nevyzpytatelný led. Míjíme hlavní silniční tah na Sušici, bereme za zrezavělou závoru a vyrážíme po postranní silničce. Po několika kilometrech se už nemůžeme hnout, redakční auto s letními pneumatikami klouže po povrchu a téměř se nehne z místa. Naštěstí proti nám přijíždí »teréňák« s lesníky uvnitř. »Nahoru se nedostanete, tam řádí vichřice,« hlásí nám místo přivítaní fořt Miroslav Michna. Spolu s kolegou Beranem odklízeli nejhorší následky polomu z cest a zapadali při tom do závějí. Když mi později zasaženou oblast Roklanu, Studené a Černé hory ukazuje Michna na mapě, překvapuje mě, jak velké území bylo zasaženo. Tisíce stromů padly v 1000-1300 metrech nad mořem, v nedostupných oblastech, kam měli problém přijet i lesáci s upravenými vozy. »Nahoře jsme s autem zapadli do příkopu, musel nás tahat traktor,« smějí se.

ŽÁDNÁ POHROMA

Přestože pro laika se zdají zničené stromy pohromou, fořtové vše berou s rezervou, zkušeně. »Katastrofa by to byla, kdyby stromů padlo dvakrát kolik,« tvrdí Michna. Takto ještě dřevo dokáží zpracovat. To z cest odstraní, ostatní nechají jako »lapáky« při uhnízdnění jarních brouků kůrovce. I přes střízlivý názor lesníků na první pohled modravský les vypadá apokalypticky. Stromy leží přes sebe, většina z nich je vyvrácená i s kořeny. »Téměř 90 % stromů se vinou podmáčené půdy vyvrátilo se vším všudy, jen 10 % silný vítr zlomil,« říká Pavel Buršík. U modravské lesní správy pracuje mnoho let, ale podobnou pohromu nepamatuje. »Technik, který tu je od války, tvrdí, že naposledy takovou spoušť zažil před čtrnácti lety, v roce 1984,« doplňuje Buršík. »Tehdy ovšem vznikl polom vinou velké sněhové bouře,« doplňuje ho jeho nadřízený Michna. »To nás možná taky čeká,« dodává smutně s tím, že nejvíc se obává nevyzpytatelného počasí. »Tady už sníh zůstane do května,« říká prorocky Jan Beran a v gumovkách přeskakuje mokrý terén v lese. »Jen aby se nevylil potok a nezaplavil cestu nahoru, to by bylo špatný,« ukazuje na rozvodněnou vlnkovatou čáru, která se bouří a jen tak tak se drží svého koryta. Je prý jen otázka času, kdy se vylije. Bezradně stojíme na postranní silnici, lesníci nám nedovolují (či spíše nedoporučují) pokračovat nahoru. Turistům to ovšem nevadí, mají novou atrakci. K autu přijíždí trojice cyklistů a nadává nám. »To musíte jet středem!« neodpustí si, ale když vidí »muže v zeleném«, zklidní se. Na sobě mají jen lehké bundičky, vyjedou pár metrů, a pak stejný kus cesty kloužou zpátky. »Nahoru se nedostanete, je tam sněhová vichřice,« snažím se jim pomoci. »Co je vám do toho,« odsekne jeden z trojice a dál se snaží roztáčet pedály. »Můžete jim to zakázat?« ptám se Berana. Zakroutí hlavou. »Z téhle zabedněnosti je pak nejvíce úrazů,« krčí rameny.

Lesník Jan Beran kontroluje, jaké škody napáchala čtvrteční vichřice.