Bavorští manželé chtějí kvůli kůrovci zrušit národní park: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Bavorští manželé chtějí kvůli kůrovci zrušit národní park |Author=František Václavík, ČTK, |Date=1998/06/24 |Sourc…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 11. 4. 2017, 07:52


Bavorští manželé chtějí kvůli kůrovci zrušit národní park
Author František Václavík, ČTK
Date 1998/06/24
Source Zemské noviny
Genre tisk
Respondent

V Mnichově zahájen proces, jenž nemá v německé historii obdoby

Bonn - Za jeden z nejneobvyklejších procesů v historii ochrany životního prostředí označil německý tisk proces, který včera začal v Mnichově před bavorským správním soudem. Při něm je totiž zpochybňována sama existence nejstaršího německého národního parku Bavorský les. Kuriózní soudní případ souvisí s napadením rozsáhlých smrkových porostů v oblasti Bavorského lesa, který bezprostředně navazuje na Šumavský národní park na české straně hranic, kůrovcem. Pohroma trvá již dva roky a podle odborníků ohrožuje kolem 2500 hektarů lesních porostů. Německý národní park Bavorský les byl založen před 28 lety na ploše 13 300 hektarů a loni v srpnu byl rozšířen o dalších 11 000 hektarů. Podle mezinárodních pravidel nesmí docházet na nejméně třech čtvrtinách celkové rozlohy národních parků k naprosto žádným zásahům člověka do režimu přírody. Proto ochranáři v Bavorském lese a na Šumavě většinou s kůrovcem nijak nebojují a ponechávají plně na přírodě, aby se s rozsáhlou pohromou vypořádala vlastními silami. Jistý bavorský manželský pár, který vystupuje před soudem v roli žalobce, je vlastníkem části lesa, jež se nachází přesně uprostřed chráněné oblasti. Manželé se cítí být poškozeni tím, že správa parku Bavorský les nepodniká kroky k vyhubení kůrovce a ohrožuje tak i jejich les. Cílem žaloby je dosáhnout zrušení rozhodnutí bavorského zemského sněmu o zřízení národního parku. Již loňské rozšíření parku bylo provázeno rozsáhlými protesty části místních obyvatel, která se bránila proti omezení lidských zásahů do přírody v chráněné krajinné oblasti, zejména proti těžbě dřeva. Rozšíření se pak podařilo prosadit jen díky silnému tlaku mnichovské vlády a některým významným ústupkům, podle nichž budou lidské zásahy plně ukončeny nejdříve po dvaceti letech.