Ministr se podivoval sněhu na Šumavě: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ministr se podivoval sněhu na Šumavě |Author=Eva Tichá, |Date=1999/05/19 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk }} Modrava -…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 11. 4. 2017, 16:27
Ministr se podivoval sněhu na Šumavě | |
---|---|
Author | Eva Tichá |
Date | 1999/05/19 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Modrava - Přes sníh se musel včera brodit ministr životního prostředí Miloš Kužvart, aby se dostal do první zóny šumavského národního parku, kde mu chtěli členové vedení rezervace ukázat, co všechno se bude dělat v nejcennější části Šumavy proti kůrovci. V lesních úsecích ve vyšších nadmořských výškách totiž stále ještě místy leží až několik desítek centimetrů sněhu. "Docela mě překvapilo, že je tady ještě sníh," podivoval se ministr, který si vzal na cestu do lesa vysoké boty. Na Modravsko se Kužvart dostal o hodinu později než původně plánoval. "Měl jsem přijet už v pondělí večer. Jednání vlády skončilo v jednu hodinu v noci, takže jsem odjížděl až ráno," vysvětloval Kužvart zpoždění v lokalitě zvané Ztracená slať, kde lesní dělníci před ministerskou návštěvou a desítkami novinářů pokáceli několik prvních stromů z první zóny národního parku. Zároveň ukázali, jak se napadená kůra ze stromů zlikviduje. "Oloupání stromu trvá okolo dvaceti minut," vysvětloval mluvčí národního parku Zdeněk Kantořík. "Záleží na šikovnosti člověka a velikosti stromu. Kůra v prvních zónách se nebude pálit, ani jinak likvidovat. Stejně jako oloupané stromy zůstane vše na místě. Při loupání se kůrovec zničí, takže už nehrozí, že by napadl další zdravé stromy," uvedl Zdeněk Kantořík. Vedení parku ministerskou návštěvu a hlavně novináře pozvalo na Šumavu kvůli tomu, aby obhájilo zásah v prvních zónách. "Pro milovníky přírody je strašný pohled vidět obrovské holé plochy, které zůstávají na místech, kde se kácely napadené stromy. Zásah je však nezbytný proto, aby se kalamita dál nerozšířila," doplnil Kantořík. Těžba však podle názoru ekologů není dobrým řešením. "Po těžbě nastupuje další kalamita, kterou je vítr. Ten ničí další a další stromy, protože má pro své řádění velký prostor. Navíc na holých místech jen velmi obtížně vyrostou nové stromy, které jsou vystavené silnému větru, slunci a dalším nepříznivým vlivům. I suché stromy je chrání, proto by měly v přírodě zůstávat," oponoval správcům parku Leoš Košťál, který je mimo jiné členem odborného grémia ministerstva životního prostředí, které nedoporučilo zásah v prvních zónách Šumavy. "Jak si příroda sama poradí s kůrovcem, to uvidíme na Březníku. Tam je bezzásahové území, kde je pětadevadesát procent odumřelých stromů, které nebudeme kácet," řekl Vladimír Zatloukal z vedení národního parku. Poté ukázal ministrovi rozsáhlá území suchých stromů bez jehličí ve zmíněné oblasti.