Deště zastavily kůrovce: Porovnání verzí

Aktuální verze z 17. 6. 2017, 15:56

Vlhké počasí oslabuje imunitní systém známého lesního škůdce a omezuje jeho aktivitu

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Zatímco letošní deštivý červenec nepřeje rekreantům, lesníci si mnou ruce. Po dvou mimořádně suchých létech, spojených na mnoha místech s kůrovcovou kalamitou, totiž letos naopak prohrává lýkožrout. Deštivé léto totiž nejen přispívá ke snížené aktivitě těchto brouků, ale zároveň oslabuje jejich imunitní systém. Lýkožrouti tak mnohem snadněji podléhají nejrůznějším nemocem a parazitům. „Jedná se o různé druhy plísní a houbovitých parazitů, kterým se kůrovec při takovém počasí není schopen bránit,“ řekl LN zástupce vedoucí oblastního inspektorátu lesů v Českém Krumlově Petr Michálek. Aktivita kůrovců totiž vzrůstá úměrně s teplem a suchem. Michálek tak potvrdil, že smrky dostaly po několika silných kůrovcových kalamitách v posledních letech čas na to, aby se si takzvaně odpočinuly a nabraly sílu. Pro české lesy to na mnoha místech v republice znamenalo doslova záchranu na poslední chvíli. „Zejména v roce 2003, kdy byly nálety kůrovce kvůli suchému létu mimořádně silné,“ uvedl lesník.

Lýkožrout trápí majitele lesů stále více. Brouk funguje v přírodě jako takzvaný lékař lesa, který napadá jen staré a nemocné stromy. Problém je ale v tom, že exhalace v ovzduší a postupné zvyšování průměrných ročních teplot oslabují imunitu i těch smrků, které by se jinak za normálních okolností dokázaly útokům kůrovce ubránit. Pokud se navíc několikrát po sobě opakují suchá a teplá léta, při nichž se mohou vylíhnout až čtyři generace lýkožrouta. dokáže brouk zlikvidovat tisíce hektarů lesního porostu. „I když je ale letošní léto zatím pro kůrovce po dlouhé době nepříznivé, ještě to zdaleka neznamená, že se jeho postup na Šumavě zastavil,“ řekl LN Jan Kozel z odboru péče o lesní ekosystémy Správy Národního parku Šumava (NPŠ).

Právě kůrovec je přitom v šumavských lesích předmětem dlouhodobého sporu o to, jak by se měl národní park tomuto hmyzu bránit. Vedení parku prosazuje koncepci, při níž by měla zhruba třetiny Šumavy zůstat bez jakéhokoliv lidského zásahu, a tedy i bez kácení kůrovcem napadených stromů. Les, který bude ponechán svému přirozenému vývoji, bude podle této koncepce do budoucna mnohem odolnější.

Velká část lesníků však postup správy parku kritizuje. Les, o který se celá desetiletí staral člověk, si podle nich nedokáže najednou pomoci sám. Obavu z uschnutí značné části Šumavy vyjadřují i mnozí šumavští starostové.

–

Lýkožrout smrkový

Nejrozšířenější z kůrovců je černohnědý, lesklý brouček, se světle žlutými chloupky. Dosahuje velikosti 4 - 5,5 milimetru.

Dospělá larva je dlouhá 4 - 5 milimetrů, bílá, se žlutohnědou hlavou. Kukla je bílá a měří asi 4 mm.

Vyskytuje se v polohách nad 600 m. n. m. Tam napadá především smrčiny.

Pramen: www.priroda.cz

Zmar a zkáza. Zbytky šumavského lesa po napadení kůrovcem.