K likvidaci kůrovce v NP: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=K likvidaci kůrovce v NP |Author=Otakar Paukner, |Date=2005/09/14 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk }} V tisku se…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 17. 6. 2017, 16:00


K likvidaci kůrovce v NP
Author Otakar Paukner
Date 2005/09/14
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

V tisku se často objevují články týkající se myslivosti, vypouštění velkých šelem a Národního parku Šumava.

Pracuji 25 let jako lesník podhůří Šumavy. Dva roky jsem byl na výpomoci při zpracování polomů v oblasti tehdejší LS Borová Lada v srdci Šumavy. Vůbec nepochybuji o tom, že příroda je mocná! Doufat ale, že se na Šumavě přirozeně obnoví ze suchého lesa zničeného kůrovcem porost stejné kvality jako v minulé době, je stejně pochybné, jako čekat tele od krávy připuštěné volem.

Tam je příroda po zásahu lidí také bezmocná.

Co Šumavu znám, vždy mě uchvacovala zdravým porostem s velmi kvalitní dřevní hmotou. Živila mnoho lidí, kteří lesu dali celý svůj život. Ať to byl dřevorubec, kočí, pěstební dělník, lesník, atd. Ti všichni tam odvedli obrovský kus práce, podložené zkušenostmi mnoha generací.

Nejsem v žádném případě proti NP Šumava. Ale myslím si, že při síle naší ekonomiky by se mohlo experimentovat na podstatně menší ploše NP. Souhlasím s názorem hejtmana Zahradníka a prezidenta Klause, že stát tento experiment financuje z prostředků nás všech.

Kvalita porostů, která je snad nezpochybnitelná, je dostatečným důkazem toho, že se dříve nerabovalo. Les se pěstoval a dával lidem práci a užitek. Mnohamilionové škody vzniklé rozmnožením kůrovce v nejkvalitnějších porostech mě opravdu klidným nenechávají! Proč se experiment se zmlazováním suchého lesa nezkoušel v Krušných horách zničených exhalací? I tady je dnes vidět obrovský kus práce mnoha lidí při obnově porostů. Obnova musela být také umělá. Zdravý les, ze kterého by nalétlo semeno pro přirozenou obnovu, totiž chyběl. Dalším tématem posledních dnů je vypouštění velkých šelem (rys, vlk). Nemám nic proti jejich vypouštění v NP, kde chceme ukázat přírodu bez zásahu lidí. V jiných oblastech naší země ničí spoustu zvěře civilizace - jsem tudíž pro alespoň částečnou regulaci těchto šelem. Pokud je pravda, že myslivci zastřelili 500 rysů nelegálně, kolik jich tedy v přírodě vlastně je?

Člověk a naše civilizační vymoženosti (auta, moderní stroje atd.) jsou pro zvěř dostatečným predátorem. Těžko bychom u šelem hledali konkurenci. Obviňovat myslivce z vybíjení rysů a vlků je určitě nefér vůči těm myslivcům, kteří zákon ctí a dodržují. (Kráceno.)

OTAKAR PAUKNER, Větřní