Kolik za Šumavu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 17. 6. 2017, 16:09

KOMENTÁŘ

Patříme k zemím s poměrně vysokým podílem lesních porostů. I veřejnost využívá u nás lesy více, než je tomu v jiných státech. Je to zejména díky zákonem zaručenému volnému přístupu do nich i rovněž legislativou povolenému sběru lesních plodů a hub (samozřejmě jen pro vlastní potřebu). Lesy jako zelené plíce obklopují mnohá města a městečka, pronikají i do metropole. Lesní zákon nás poučuje o tom, že les má kromě produkce dřeva i řadu dalších funkcí. Zadržuje vodu z tajícího sněhu i z dešťů, je místem, kde pramení řada potůčků i řek, pročišťuje vzduch, vydechuje kyslík a naopak váže oxid uhličitý. Jestliže někdo neoprávněně skácí cizí les a odveze poražené stromy, poškodí tím majitele, který přijde o dřevní hmotu, a to i tu, která by v něm ještě mohla v budoucnu narůst. Zasáhne tím však i do vzhledu krajiny a její obyvatele obere o všechno, co les kromě dřeva poskytuje. Metoda týmu Ilji Vyskota, kterou se při posuzování škody vzniklé v takových případech řídí orgány činné v trestním řízení, dokáže provinilcům vyčíslenou částkou pěkně zatopit. Lesáci přiznávají, že i díky ní pirátských těžeb přece jen ubylo. Metoda se uplatňuje i na neodborné a zákonu o lesích neodpovídající zásahy majitelů v jejich vlastních lesních porostech. Vyskot však metodou oficiálně uznanou ministerstvem životního prostředí spočítal i jiné škody. Třeba ty, které napáchal přemnožený kůrovec na téměř sedmi tisících hektarech lesa na šumavské Modravě. Výsledek dosáhl 7,6 miliardy korun. Ale v těchto škodách přece nejde o dřevní hmotu. Promítají se do nich hlavně zničené mimoprodukční funkce lesa. Kolik miliard by asi dvyšlo, pokud by se vzal v úvahu celý Šumavský národní park? Jakou estetickou hodnotu mají uschlé, vyběleným kostrám podobné stromy? Nakolik dokáže mrtvý porost plnit hydrické funkce spočívající mimo jiné v zadržování vody ze srážek a také z tajícího sněhu? Odpočítat je možné snad jen funkci naučnou. Ale na předvádění toho, jak dokáže přemnožený kůrovec zničit kdysi na Šumavě uměle vysazenou smrkovou monokulturu, by snad stačilo podstatně menší území. Je otázka, zda někdo někdy předloží celkový účet za Šumavu a kdo jej zaplatí.