Ekologové, neničte Šumavu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 00:59

Jsem lesník, přesto se alespoň zpočátku budu zabývat obecným problémem, kterým je suchý les na Šumavě (Turisté na Šumavě objevují cestu suchým lesem, LN 8. 7.). V nařízení vlády, kterým byl zřízen Národní park Šumava (NPŠ), se mimo jiné hovoří o uchování přírodního prostředí parku a zachování typického vzhledu krajiny. Nicméně režim uplatňovaný od počátku vzniku NPŠ (rádoby bezzásahový vzhledem ke kůrovcům) vedl k ničení nejen estetické funkce lesa, ale i poškození funkce klimatické a vodohospodářské. O zásadních změnách v bilancích vodní a energetické nelze pochybovat, zrovna tak jako o změnách v režimu proudění vzduchu.

Pokud chtěl někdo založit pseudovědecký pokus, jak se bude chovat uměle založený les v horských oblastech (což je převážná část Šumavy), nechá-li se na pospas kůrovci, tak ho měl založit v imisemi zničených Krušných horách, v době, kdy zde byl postupně suchý les na ploše cca 35 tisíc hektarů, a potom mohl podle libosti experimentovat. A ne nechat zničit zdravé smrkové porosty na vrcholcích Šumavy nezodpovědným experimentem destruktivního výzkumu. A hovořit v tomto případě o „pralese“ je vůbec matení laické veřejnosti. O pralese lze na Šumavě hovořit pouze u Boubína. Neboť „prales“ je přírodní les s původními lesními společenstvy, původní skladbou dřevin a hlavně s přirozeně věkově rozvrstveným porostem, nedotčeným lidskými zásahy. Mluvit tedy o tom, že „prales vzniklý přirozenou cestou bude v budoucnu odolnější“, je zavádějící, neboť se nejedná o vytváření „pralesa“, ale o sukcesi různých dřevin a rostlinných společenstev, které mohou být možná po nějakých 300 letech lesem odolnějším k biotickým činitelům.

Rovněž je zavádějící z tohoto pohledu hovořit o koncepci „přirozené obnovy pralesů“. Pod ochranou umírajících stromů mohou růst pouze jedinci z náletu, který vznikl ještě v době existence živého porostu.

O tom, jak velké škody na životním prostředí člověka (slovo člověka zdůrazňuji) v NPŠ vznikly a kdo je zavinil, se živě diskutuje. Podle odhadu odborníků se jedná o miliardy. Což ovšem ekologové neradi slyší.

František Morávek, lesník