Ekologové, neničte Šumavu: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ekologové, neničte Šumavu |Author=František Morávek, |Date=2005/07/11 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk }} Jsem lesník, p…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 00:59


Ekologové, neničte Šumavu
Author František Morávek
Date 2005/07/11
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Jsem lesník, přesto se alespoň zpočátku budu zabývat obecným problémem, kterým je suchý les na Šumavě (Turisté na Šumavě objevují cestu suchým lesem, LN 8. 7.). V nařízení vlády, kterým byl zřízen Národní park Šumava (NPŠ), se mimo jiné hovoří o uchování přírodního prostředí parku a zachování typického vzhledu krajiny. Nicméně režim uplatňovaný od počátku vzniku NPŠ (rádoby bezzásahový vzhledem ke kůrovcům) vedl k ničení nejen estetické funkce lesa, ale i poškození funkce klimatické a vodohospodářské. O zásadních změnách v bilancích vodní a energetické nelze pochybovat, zrovna tak jako o změnách v režimu proudění vzduchu.

Pokud chtěl někdo založit pseudovědecký pokus, jak se bude chovat uměle založený les v horských oblastech (což je převážná část Šumavy), nechá-li se na pospas kůrovci, tak ho měl založit v imisemi zničených Krušných horách, v době, kdy zde byl postupně suchý les na ploše cca 35 tisíc hektarů, a potom mohl podle libosti experimentovat. A ne nechat zničit zdravé smrkové porosty na vrcholcích Šumavy nezodpovědným experimentem destruktivního výzkumu. A hovořit v tomto případě o „pralese“ je vůbec matení laické veřejnosti. O pralese lze na Šumavě hovořit pouze u Boubína. Neboť „prales“ je přírodní les s původními lesními společenstvy, původní skladbou dřevin a hlavně s přirozeně věkově rozvrstveným porostem, nedotčeným lidskými zásahy. Mluvit tedy o tom, že „prales vzniklý přirozenou cestou bude v budoucnu odolnější“, je zavádějící, neboť se nejedná o vytváření „pralesa“, ale o sukcesi různých dřevin a rostlinných společenstev, které mohou být možná po nějakých 300 letech lesem odolnějším k biotickým činitelům.

Rovněž je zavádějící z tohoto pohledu hovořit o koncepci „přirozené obnovy pralesů“. Pod ochranou umírajících stromů mohou růst pouze jedinci z náletu, který vznikl ještě v době existence živého porostu.

O tom, jak velké škody na životním prostředí člověka (slovo člověka zdůrazňuji) v NPŠ vznikly a kdo je zavinil, se živě diskutuje. Podle odhadu odborníků se jedná o miliardy. Což ovšem ekologové neradi slyší.

František Morávek, lesník